Plánovaná cla a potenciální ztráty pro Evropu i USA

Trump otevřeně hovoří o zavedení 10% cel na zboží z Evropy a až 60% cel na výrobky z Číny, pokud získá podporu Kongresu. Tímto způsobem se snaží kompenzovat regulace, které podle něj Evropská unie uplatňuje vůči americkým korporacím a které mají za cíl „destabilizovat americký obchod.“ Podle Tomasze Wróblewského by takové zásahy do obchodních vztahů mohly vést k poklesu HDP Evropy o jedno procento. Na americké straně by následkem cel a menšího objemu obchodování se světem HDP pokleslo o 0,5 %. Trump však slibuje tyto možné ztráty kompenzovat pomocí domácí hospodářské politiky, včetně snížení daní a dalekosáhlé deregulace.

Deregulace a podpora domácí ekonomiky

Trumpův plán na kompenzaci ztrát z vyšších cel zahrnuje silnou podporu domácí ekonomiky. Jak uvedl Wróblewski, Trump plánuje „zrušení klimatických omezení pro těžební průmysl, vyrovnání role deep state a snížení daní,“ což by podle odhadů Tax Foundation mohlo vést ke zvýšení HDP o 0,8 % a vytvoření více než 590 000 nových pracovních míst. Trumpův návrat k protekcionistické politice by tak nebyl jen o ochraně amerických zájmů, ale také o posílení pracovních příležitostí doma.

Proč Američané podporují Trumpovu ekonomickou politiku?

Tomasz Wróblewski ve své analýze upozorňuje, že „chudší Američané si pamatují předchozí Trumpovo období, kdy materiálně získali,“ a dnešní vysoká inflace a nárůst cen základních potřeb pod vedením Bidenovy administrativy je jen přesvědčuje o tom, že návrat k Trumpově politice by mohl zlepšit jejich životní podmínky. „Po čtyřech letech vlády demokratů se Američané cítí chudší,“ dodává Wróblewski.

Evropská unie a její reakce na Trumpova cla

Evropská unie a lídři Evropské komise reagují na Trumpovu rétoriku vlastními návrhy na odvetná opatření. Podle Wróblewského však „vedoucí představitelé EU vyhlašují odvetné sankce proti USA, ale především se jim nedaří řešit problémy, které sami v Evropě vytvořili.“ I když jsou Trumpovy obchodní plány zaměřeny na návrat průmyslu do Spojených států, evropská ekonomika je ovlivněna také vlastními regulacemi, například klimatickými daněmi, které výrazně zvyšují náklady.

Odliv evropských firem do USA: Trumpova obchodní strategie

Trumpův obchodní plán má za cíl přilákat průmyslovou výrobu zpět do USA. Podle Wróblewského „se evropské podniky již nyní ve velkém počtu stěhují do USA,“ což je důsledek evropské legislativní nejistoty, vysokých cen energií a dalších regulatorních překážek. Zájem o přemístění výroby do USA je patrný zejména u německých společností – Wróblewski uvádí, že jen v loňském roce přesáhla hodnota německých investic do USA pět miliard dolarů.

Investice do technologií: USA vedou nad Evropou

Evropa také zaostává v investicích do inovativních technologií, jako je umělá inteligence. Podle dat OECD činí evropské investice do AI méně než 20 % toho, co investují Spojené státy. „Washington nemusí pro rozorání Evropy nic dělat. Musí pouze čekat, až se zorá sama,“ říká Wróblewski, čímž poukazuje na neudržitelnou strategii, kterou Evropa zastává vůči technologickému pokroku.

Trumpova strategie a její vliv na světové trhy

Trumpova strategie je zaměřena na „odvedení průmyslové výroby z Evropy a Asie do USA,“ tvrdí Wróblewski. Tato politika by nepochybně měla globální ekonomické důsledky, které by mohly zasáhnout nejen Evropu, ale i asijské trhy. Trumpova snaha posílit americkou ekonomiku na úkor zbytku světa by mohla destabilizovat dosavadní obchodní rovnováhu a způsobit geopolitické napětí.

Propast mezi Evropou a USA se dále prohlubuje

Rozdíl mezi americkou a evropskou ekonomikou se podle Wróblewského neustále prohlubuje, což může mít dlouhodobé důsledky pro globální politiku. Pokud Evropa nenajde způsob, jak se vyrovnat s vlastními regulacemi a efektivněji podporovat své ekonomické sektory, propast mezi oběma kontinenty se bude nadále zvětšovat. Evropa sama sebe poškozuje přísnou regulací a klimatickými opatřeními, které zvyšují provozní náklady firem a snižují konkurenceschopnost na světovém trhu. V důsledku toho se řada evropských podniků, zejména z Německa, přesouvá do USA, kde je legislativní prostředí stabilnější a energetické náklady nižší. Evropská unie reaguje na obchodní hrozby, jako jsou plánovaná americká cla, odvetnými sankcemi, ale neřeší základní problémy, jako je nadměrná byrokracie a rostoucí ekologické daně, které nadále zvyšují zátěž na evropskou ekonomiku a prohlubují rozdíl mezi Evropou a USA.