ROZHODUJÍCÍ VOLIČI V BOJI O BÍLÝ DŮM
Výsledek prezidentských voleb v USA mohou rozhodnout swing states a klíčové demografické skupiny
V amerických prezidentských volbách může být o výsledku rozhodnuto v pouhých sedmi tzv. swing states – klíčových státech, kde je souboj mezi republikány a demokraty extrémně těsný. Kamala Harrisová a Donald Trump, dva hlavní kandidáti, vedou velmi těsný souboj o hlasy voličů, přičemž každý z nich zaměřuje své kampaně na různé demografické skupiny, které by mohly sehrát rozhodující roli. Průzkumy naznačují, že výsledek bude pravděpodobně velmi těsný a klíčové hlasy přijdou právě z těchto sporných oblastí.
Ženy a muži – odlišné strategie v přístupu k voličům
Trump a Harrisová přistupují ke svým kampaním velmi odlišně, což se odráží i v jejich zaměření na pohlaví voličů. Trump pořádá podcasty s populárními osobnostmi, jako je Joe Rogan, a objevuje se na soutěžích UFC. Tímto stylem apeluje zejména na mužské voliče, včetně latinskoamerických mužů, kteří podle průzkumů budou letos podporovat republikány více než v minulosti. Naopak Harrisová zaměřuje svou kampaň na ženy, zejména na téma práva na potrat. Její vystoupení na kampaních jsou často obklopena ženami, čímž se snaží zdůraznit své stanovisko k právům žen.
Přesto Harrisová čelí určitému odporu mezi některými bílými ženami s nízkými příjmy, což je důsledek její liberální imigrační politiky. Podle Brendana Boylea, kongresmana z Pensylvánie a konzultanta její kampaně, se Harrisová „cíleně uchází o přízeň bílých žen s nízkými příjmy“. Tito voliči podle Boylea vyjadřují obavy nejen ze ztráty práva na potrat, ale i z nárůstu migrace, jak uvádí německý Die Welt.
Afroameričtí voliči – tradiční podpora demokratů oslabená
Afroameričtí voliči byli tradičně důležitou voličskou základnou demokratů, ale Harrisová se nemůže spolehnout na stejnou míru podpory, jakou měl Joe Biden. Situace je kritická zejména v Georgii a Michiganu, kde tato demografická skupina tvoří významný podíl obyvatelstva a může ovlivnit celkový výsledek voleb. Bývalý prezident Barack Obama vyvolal mezi černochy kontroverzi, když během vystoupení v Detroitu prohlásil, že černí muži nechtějí volit Harrisovou, protože „prostě nechcete mít za prezidentku ženu, a pak si vymýšlíte další důvody“.
Někteří afroameričtí voliči podporující Trumpa však tento názor odmítají. Jerome, 27letý volič z Georgie, prohlásil: „Nemá to nic společného s mužem nebo ženou.“ Jerome je především konzervativní volič, který podporuje Trumpovu politiku proti inflaci a kritizuje Harrisovou za její přístup k ekonomickým otázkám.
Odborově organizovaní zaměstnanci – nečekaná Trumpova podpora
V průmyslových státech jako Michigan, Pensylvánie a Wisconsin hrají odborové svazy důležitou roli. Přibližně deset procent tamních zaměstnanců je odborově organizováno, což činí tuto skupinu klíčovou pro výsledek voleb. Joe Biden se dokonce stal prvním úřadujícím prezidentem USA, který navštívil stávkující odboráře a podpořil jejich požadavky na vyšší mzdy. Přestože by to mělo pomoci demokratům, situace pro Harrisovou zůstává obtížná, protože některé vlivné odborové svazy, jako například Teamsters, odmítly demokratickou podporu.
Harrisová ve své kampani zdůrazňuje, že Trump by mohl omezit práva zaměstnanců a sociální dávky, což se příčí zájmům odborů. Republikánům však přecházejí i další odborové svazy, což je pro Harrisovou výzva.
Voliči arabského původu – odklon od demokratů kvůli Blízkému východu
Pro Harrisovou představují významnou výzvu američtí voliči arabského původu, zejména v Michiganu. V roce 2020 zde Joe Biden vyhrál jen těsně, a právě zde žije největší počet amerických občanů arabského původu na jednom místě. Tato skupina se od demokratů odklonila kvůli americké podpoře Izraele ve válce v Gaze, což je pro mnohé arabské Američany klíčové téma.
Omar, mladý volič z Michiganu, vyjádřil své rozčarování nad demokratickou politikou: „Změnila názor na všechno kromě Izraele.“ Omar naznačil, že raději nepůjde volit vůbec, než aby podpořil Harrisovou jen proto, že ji považuje za menší zlo.
Latinskoameričtí voliči – rostoucí podpora Trumpa
Latinskoameričtí voliči představují poprvé v roce 2024 větší skupinu než afroameričtí voliči a tvoří téměř 15 % populace. Trump mezi nimi získává rostoucí podporu, zejména díky své přísné migrační politice, která paradoxně oslovuje i Latinoameričany, kteří sami nebo jejichž rodiny do USA migrovali.
Dalším důležitým tématem pro Latinoameričany je právo na potrat. Skoro polovina této komunity je katolického vyznání, a Harrisová, která hájí právo na potrat, s tím naráží na nepochopení. „Jediné, co se mi na Harrisové nelíbí, je její podpora práva na potrat,“ říká Belia, volička původem z Mexika.
Průzkumy ukazují těsný výsledek ve swing states
Podle portálu RealClearPolitics je Harrisová v průměru průzkumů o něco napřed ve dvou klíčových státech – Wisconsinu a Michiganu. V těchto státech vede před Trumpem o 0,3 a 0,9 procentního bodu. Podle informací německé zpravodajské televizní stanice n-tv má Trump však náskok v pěti dalších státech, včetně Georgie, Pensylvánie a Arizony.
#geopolitan #zpravy #zpravyzdomova #zpravyzezahranici #necenzurovanezpravy #zahranicni #zdenekchytra #usa #swingstates #kamalaharrisova #donaldtrump #afroamerictivolici #odborovesvazy #latinskoamericane #volebnipruzkumy
Zanechte komentář :