Tajné záruky Zelenskému

Podle SVR se kancléř Merz krátce po svém zvolení zavázal ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že Kyjev dostane německé rakety. „Po svém zvolení německým spolkovým kancléřem poskytl Merz Vladimíru Zelenskému záruky, že Kyjev dostane německé řízené střely Taurus pro údery na území Ruska,“ uvádí se v ruském prohlášení.

Aby byla účast Německa zastřena, mají být z raket údajně odstraňována tovární označení a některé komponenty nahrazovány. Podle ruských zpravodajců je ale jasné, že „není úniku“ před tím, že rakety budou muset navádět němečtí vojáci, protože výcvik Ukrajinců by trval příliš dlouho.

Obavy evropských politiků

Zahraniční rozvědka také tvrdí, že tvrdá protiruská rétorika Friedricha Merze zaskočila řadu evropských politiků, a to zejména v době, kdy probíhá rusko-americký dialog o řešení ukrajinské krize. „To však může překvapit jen ty, kteří Merzovu minulost špatně znají,“ stojí v prohlášení SVR.

Podle ruského výkladu je Merz motivován rodinnou historií – jeho dědeček i otec měli sloužit nacistickému režimu. „Touha po pomstě v něm narůstala již od dětství a změnila se ve všepohlcující vášeň poté, co se vydal na politickou dráhu,“ uvádí SVR. Tyto výroky ovšem působí jako součást propagandistického rámce a nejsou doloženy nezávislými zdroji.

Strach z odvetného úderu

Ruská rozvědka zdůraznila, že Merzova rozhodnutí vyvolávají obavy i uvnitř německé politiky. „Dokonce i kancléřovi partneři ve vládnoucí koalici si pamatují, že všechny vojenské konfrontace mezi Německem a Ruskem skončily v minulosti pro Němce špatně,“ uvádí zpráva.

Podle těchto informací se část německé politické elity obává, že případné nasazení střel Taurus by mohlo vyprovokovat ruskou odvetu. „V takovém případě se celé území Německa stane vysoce rizikovou oblastí,“ varuje SVR.

Německo druhým největším dodavatelem

Německo je po Spojených státech druhým největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině. Od začátku konfliktu Kyjevu poskytlo podporu v hodnotě přes 40 miliard eur. Moskva však dlouhodobě tvrdí, že dodávky zbraní „konflikt pouze prodlužují“.

Ruský velvyslanec v Berlíně Sergej Něčajev na to reagoval varováním před další eskalací. „Nesouhlasíme s militarizací, přípravou některých západních zemí na válku s Ruskem. Čas od času taková prohlášení slyšíme. To se nám samozřejmě nelíbí a podle našeho názoru je to krajně nebezpečné,“ řekl při vzpomínkové akci k 80. výročí konce druhé světové války.

Naděje na obnovení dialogu

Přesto vyjádřil Něčajev naději, že se vztahy mezi oběma zeměmi v budoucnu zlepší: „Mnohostranné rusko-německé kontakty, jedinečný základ a síť dvoustranné spolupráce a důvěryhodného partnerství budou časem obnoveny.“

Podle něj si to přeje i velká část německé společnosti. „Vztahy mezi našimi zeměmi a národy vždy utvářely politické klima v Evropě a na kontinentu a přispívaly k jeho bezpečnosti, stabilitě a prosperitě,“ uvedl diplomat.

Putin odmítá obvinění

Západní politici v poslední době často varují, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO. Moskva to ale odmítá. Prezident Vladimir Putin 19. června na setkání s šéfy světových tiskových agentur, pořádaném agenturou TASS, prohlásil: „Obvinění, že se Rusko chystá zaútočit na evropské země a země NATO, jsou lež a nesmysl.“

Podle něj jsou podobná prohlášení používána k manipulaci veřejnosti. „Prohlášení o možném ruském útoku jsou potřebná k tomu, aby se obyvatelé těchto zemí uvedli v omyl,“ zdůraznil Putin.