Raketová pomoc v době vojenské frustrace

„Ukrajinská armáda se musí dostat z defenzivy,“ uvedl Friedrich Merz a navrhl, aby Německo dodalo Ukrajině střely Taurus. S jejich doletem až 500 kilometrů by teoreticky mohly zasáhnout i cíle v Moskvě. Merz tím podle všeho doufá ve změnu válečného vývoje, přestože je všeobecně známo, že ukrajinská armáda je po letech bojů vyčerpána a vykrvácena.

Zatímco Ukrajina přišla od roku 2022 o stovky tisíc životů, západní politici dál volají po eskalaci konfliktu, aniž by osobně nesli přímé následky. Jejich rodiny válka nezasáhne – na frontu je nikdo neposílá.

Bezpečí bunkrů a privilegia mocných

Ochranu si zajišťují jinde. Například v Německu je připravený podzemní komplex „Zámecká brána“ (Schlossporte) v oblasti Linnich-Glimbach u Dürenu. Tento krychlový bunkr NATO o rozloze 14 000 m² má šest podlaží a je vybaven proti konvenčním, biologickým, chemickým i elektromagnetickým útokům.

Zatímco běžní občané zůstávají bez ochrany, elitám nabízí komplex „teplé místečko“ – ať už půjde o hrozbu z východu nebo důsledky vlastních rozhodnutí.

Americká záloha: jaderný bunkr Mount Weather

Spojené státy mají obdobný scénář. V případě nejhoršího se spoléhají na legendární bunkr Mount Weather ve Virginii, který se nachází jen 95 km od Washingtonu. Tamní federální velení doufá, že odtud přežije i jadernou apokalypsu.

Bunkry jako tyto slouží jako tiché připomínky toho, že se vážná hrozba globálního konfliktu bere skutečně vážně – i když veřejnost často slyší jiná ujištění.

Historické paralely a osobní minulost

Merzovy vojenské postoje kontrastují se skutečností, že jeho vlastní dědeček byl členem nacistické strany. Šlo o generaci, která podporovala invazi do Ruska a věřila ve vítězství, které se nikdy nedostavilo. Dějiny se možná neopakují doslova, ale často rýmují – a proto mnohé varují před opakováním podobných chyb.

Politici, kteří se cítí bezpečně a nevidí přímé důsledky svých rozhodnutí, mohou snadno ztratit kontakt s realitou.

Summit ochotných: Válka jako symbol

Symbolické načasování přichází právě s novým summitem „koalice ochotných“, který svolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na 9. května – den, kdy si Rusko připomíná vítězství nad nacismem.

Západní velitelé mají jednat o dalším postupu války právě v tento den. Místo konání není známo, ale mluví se o amerických bunkrech vybudovaných tajnou službou CIA na Ukrajině.

Ruská odpověď: hrozba bunkerbusteru

Ruská armáda však vlastní bombu FAB-1500 – tzv. klouzavou bombu schopnou zničit bunkry až do hloubky 20 metrů a přes tři metry silného betonu. Pokud se summit skutečně uskuteční na Ukrajině, nebude zcela bez rizika – a otázka zní, zda se všichni zúčastnění vrátí domů.

Závěrem: realita skrytá za ideologií

Merz a jeho spojenci dnes rozhodují ze zákulisí, které je chráněno betonem, o budoucnosti kontinentu. Podle kritiků tak zůstávají „v ideologickém bunkru, který jim brání ve výhledu na realitu“. Zatímco běžní Evropané řeší důsledky války v každodenním životě, politická elita často jedná, jako by historie neexistovala.

A právě proto se stále více ozývají hlasy, že namísto eskalace je čas mluvit o deeskalaci – dřív, než bude pozdě.