Klimatické daně pro zemědělce

Dánsko se stává průkopníkem v boji proti emisím skleníkových plynů z oblasti zemědělství. Tato malá skandinávská země se rozhodla jednat, i když na úrovni EU jsou podobné klimatické daně pro zemědělce prozatím tabu. Zemědělství v EU totiž přispívá k 10 % všech emisí skleníkových plynů, ale zemědělci dosud nemuseli za své emise CO2 platit, jak informuje německý FAZ.

Zpoplatnění emisí CO2

Dánský klimatický poplatek bude od roku 2030 činit 300 dánských korun (asi 40 eur) za tunu CO2, přičemž v roce 2035 se zvýší na 750 korun (101 eur) za tunu. Skutečné náklady pro zemědělce budou nižší díky daňovým úlevám, což znamená, že v roce 2030 zaplatí pouze 120 korun (16 eur) za tunu CO2 a v roce 2035 pak 300 korun. Zemědělci, kteří investují do technologií na ochranu klimatu, se mohou těmto poplatkům zcela vyhnout.

Fond na ochranu zeleně

Součástí klimatického balíčku je i fond na ochranu zeleně ve výši 40 miliard korun (5,36 miliardy eur). Tento fond bude financovat zalesnění 250 000 hektarů a likvidaci 140 000 hektarů nízko položených mokřadů, které uvolňují velké množství CO2. Tato opatření mají do roku 2030 snížit emise CO2 v Dánsku o 1,8 milionu tun, což je klíčové pro dosažení národního klimatického cíle snížit emise o 70 %.

Parlamentní schválení klimatických daní

Dohoda o klimatické dani musí být ještě schválena parlamentem, což se považuje za jisté. Podle mainstreamových médií se klimatická daň těší široké podpoře ze strany zemědělců, potravinářského průmyslu a klimatických organizací. Političtí pozorovatelé ji ale označují právě za jeden z důvodů, proč dánská vládní koalice prohrála evropské volby.

Inspirace přišla ze zámoří

Dánsko se inspirovalo také Novým Zélandem, který měl podobný návrh, ale po protestech zemědělců od něj ustoupil. Zatímco Nový Zéland svůj plán odložil, Dánsko se rozhodlo pokračovat vpřed. Toto rozhodnutí může sloužit jako precedent pro další země v EU.

O co ve skutečnosti vlastně jde?

V podstatě jde o to, že přežvýkavci jako krávy údajně hodně prdí a krkají. Přitom údajně vypouštějí velké množství metanu a CO2. To je pro eurokraty problém. Mléčné a masné výrobky by proto musely být zdraženy o dodatečnou daní z CO2.

Plán předpokládá, že zemědělci budou od roku 2030 platit ekvivalent přibližně 40 eur za tunu CO2. Do roku 2035 se pak má tato částka zvýšit na přibližně sto eur za tunu ročně. Jako kompenzace se zemědělcům slibuje, že dostanou úlevu na dani z příjmu.

Spotřebitelům je však jasné, že mléčné a masné výrobky budou dražší. V důsledku toho si jich mnoho lidí bude moci dovolit méně. A právě to je záměrem.

#Krávy #Metan #Dánsko #KlimatickáDaň #Zemědělci #Emise #SkleníkovéPlyny #CO2 #Fond #Zalesnění #Schválení #Parlament #Technologie #Klima #Mokřady