Realitní obchod za stovky milionů pod drobnohledem

První výbušná kauza se týká realitního obchodu mezi Evropskou komisí a Belgií v hodnotě stovek milionů eur. Tento obchod měl být podle vyšetřovatelů právně problematický. Evropská prokuratura proto zahájila šetření a úředníci provedli razie nejen v samotné Komisi, ale také v belgické státní investiční společnosti SFPIM, přes kterou měl obchod proběhnout.

Evropská komise vyšetřování potvrdila, ale odmítá jakékoli pochybení. Tvrdí, že je „zuversichtlich“, tedy přesvědčena, že vše proběhlo řádně. Kritici však reagují ostře: podle nich nejde o otázku důvěry, ale o jasná fakta, která musí být vysvětlena.

10 miliard pro Maďarsko a podezření z politického obchodu

Druhé obvinění je ještě citlivější. Podle názoru Evropského soudního dvora neměla Komise vůbec uvolnit 10 miliard eur z unijních fondů Maďarsku. Rozhodnutí z prosince 2023 bylo podle generální advokátky Tamary Capety učiněno „ohne jegliche Erklärung“, tedy bez jakéhokoli vysvětlení.

Kritici spekulují o zákulisní dohodě. Peníze měly být vyplaceny krátce před důležitým summitem EU, údajně proto, aby maďarský premiér Viktor Orbán neblokoval pomoc Ukrajině. Orbán požadavek na vrácení těchto 10 miliard označil za „absurd“. Otázky však zůstávají.

Přiznání problémů s vnitřním trhem

Další rána přišla, když sama Ursula von der Leyen přiznala, že evropský vnitřní trh, založený v 90. letech, stále nefunguje správně. Na mimořádném summitu v Alden Biesen oznámila nový program „One Europe, one market“, který má být realizován do konce roku 2027.

Kritici se však ptají: proč až teď? Pokud je problém znám už desítky let, proč řešení přichází až po sérii dalších skandálů a pod tlakem veřejnosti?

Zbrojní průmysl, 800 miliard a žaloba

Napětí ještě zvýšily informace z října 2025, kdy vyšlo najevo, že von der Leyen nechtěla zveřejnit své kontakty se zástupci zbrojního průmyslu. V pozadí je obrovský plán na vyzbrojování EU v hodnotě 800 miliard eur.

Europoslanec Fabio De Masi obvinil šéfku Komise z ignorování dotazů. Tvrdí, že 7 měsíců neodpověděla na jeho písemnou otázku. V lednu 2026 proto podal žalobu kvůli nedostatečné transparentnosti. Tlak na vedení Komise tak dále roste.

Epstein Files a skandál v Bruggách

Do celé situace zasáhly i takzvané „Epstein Files“. Zveřejněné dokumenty ukázaly, že bývalý eurokomisař Peter Mandelson byl přítelem odsouzeného sexuálního delikventa. V Británii musel dokonce odstoupit blízký poradce premiéra Starmera. Politické následky jsou citelné.

Další výbuch přišel v prosinci 2025, kdy bylo v souvislosti s Evropskou kolejí v Bruggách vzneseno obvinění z podvodu a korupce. Mezi hlavní podezřelé patří bývalá šéfka unijní diplomacie Federica Mogherini a jako možný spolupachatel je zmiňován diplomat Stefano Sannino. Ursula von der Leyen tvrdí, že o ničem nevěděla. Kritici tomu však stále méně věří.

Systémový problém, nebo jen shoda náhod?

Když se sečtou všechny kauzy – realitní obchod, 10 miliard pro Maďarsko, 800miliardový zbrojní plán, „Epstein Files“ i obvinění z korupce v Bruggách – vzniká obraz hlubší krize. Dokonce i v Evropském parlamentu sílí nespokojenost a poslanci si stěžují na netransparentnost a pomalé reakce Komise.

Otázka, která nyní visí ve vzduchu, zní jasně: jde o izolované případy, nebo o systémový problém v samotném srdci Bruselu? Jedno je jisté – vyšetřování pokračují a pro Ursulu von der Leyen je situace stále nepříjemnější.