107 miliard dluhů: Německý motor Evropy na kolenou

Nejviditelnější je to podle kritiků na Německu. Země, která byla ještě nedávno hospodářským tahounem Evropy, si musela nově půjčit 107 miliard eur, aby naplnila agendu přicházející z Bruselu.

Kam ty peníze šly?

50 miliard eur na migraci

16 miliard eur na odstavení jaderných elektráren

18 miliard eur na podporu obnovitelných zdrojů (EEG) a elektromobility

15 miliard eur na podporu Ukrajiny

A to podle kritiků nezahrnuje další náklady spojené s válečnými výdaji a unijními závazky.

Projev europoslance Petra Bystroňe (AfD):

„Takže EU chce teď bojovat proti chudobě. Přitom ji sama vytvořila. Nejlépe je to vidět na Německu. Dříve bohatá, průmyslově silná země si nyní musela nově půjčit sto sedm miliard eur, aby mohla uskutečnit agendu, která přichází z Bruselu. Jed přichází z Bruselu. Podívejte se, za co jsme ty peníze utratili. Padesát miliard na migraci, dalších šestnáct miliard náklady na odstavení jaderné energie, podpora EEG osmnáct miliard a podpora elektromobility. To všechno jsou zelené sny, které opět přišly z Bruselu, a dalších patnáct miliard na Ukrajinu.

A přitom v tom ještě nejsou započítány všechny ty válečné podpory, které zde plánují a prosazují.

To, milí přátelé, nepotřebujeme. Potřebujeme silné, suverénní státy, které se zasazují za občany, za jejich potřeby, a ne za globalistickou agendu.“

Bystroň: „Jed přichází z Bruselu“

Mezi nejhlasitější kritiky patří europoslanec AfD Petr Bystroň. Ten vidí odpovědnost jasně: podle něj Německo zatížily masivní výdaje na migraci, energetickou transformaci a podporu Ukrajiny.

„Jed přichází z Bruselu,“ prohlásil v reakci na rostoucí počet lidí ohrožených chudobou. Podle něj jde o důsledek ideologických projektů, které nemají prioritu v potřebách běžných občanů.

Energie drahá, průmysl padá

Od pandemie covidu se sociální situace citelně zhoršila. Rostoucí ceny energií, vyšší životní náklady a slábnoucí ekonomika dopadají na široké vrstvy obyvatel. Německý průmysl čelí vleklé krizi, produkce klesá už čtvrtým rokem po sobě a návrat na úroveň před energetickou krizí je v nedohlednu.

Podniky jako hlavní problém označují vysoké ceny energií, nové regulace a nákladnou přeměnu energetiky. Výsledkem jsou uzavírání provozů, přesun výroby do zahraničí a tlak na pracovní místa.

Suverénní státy místo globální agendy?

Politická opozice v Bruselu volajá po změně kurzu. Místo dalších miliard na dotace, větrné parky či zahraniční konflikty požadují návrat k silným a suverénním státům, které budou hájit především zájmy vlastních občanů.