PŘEDČASNÉ PARLAMENTNÍ VOLBY V NĚMECKU SE USKUTEČNÍ 23. ÚNORA 2025
Spolkový kancléř Olaf Scholz se rozhodl pro hlasování o důvěře před Vánocemi
Parlamentní frakce CDU/CSU a SPD se v rámci hledání řešení vládní krize dohodly na konání předčasných parlamentních voleb 23. února 2025. Informaci přinesla německá stanice ntv, která se odvolává na zdroje uvnitř obou stran. Klíčovým momentem k odstartování volebního procesu bude hlasování o důvěře spolkovému kancléři Olafu Scholzovi, plánované na 16. prosince. Samotné hlasování by mělo proběhnout o dva dny později, tedy 18. prosince.
Podle dohody je nyní na spolkovém prezidentovi Franku-Walteru Steinmeierovi, aby termín voleb formálně schválil. "Není pro mě vůbec žádný problém vyvolat hlasování o důvěře před Vánocemi, pokud s tím budou všichni souhlasit," sdělil kancléř Olaf Scholz v nedělním rozhovoru pro pořad ARD „Caren Miosga“ a tím veřejně projevil svou ochotu ke kompromisu pod vlivem tlaku veřejnosti. Scholz totiž původně plánoval hlasování o důvěře na 15. ledna, což by posunulo volby až na konec března. Tento záměr však změnil s ohledem na veřejné požadavky.
Jednání mezi CDU/CSU a SPD dospěla k dohodě
O dohodě na únorovém termínu volby rozhodovali zástupci CDU/CSU a SPD – konkrétně vedoucí parlamentních frakcí Rolf Mützenich a Friedrich Merz. Merz jako kandidát na kancléře za CDU/CSU otevřeně podpořil návrh únorového termínu. „Po neúspěchu koaliční vlády usilujeme o předčasné volby, které nám umožní stabilní politické prostředí,“ zaznělo podle informací německé agentury Deutsche Presse-Agentur z úterního jednání parlamentní frakce CDU/CSU v Berlíně. Merz původně prosazoval termín 19. ledna, nakonec však souhlasil s kompromisem.
Složité okolnosti únorového termínu
Datum 23. února přesto není bez komplikací – právě kolem tohoto data se v Sasku a Sársku konají školní prázdniny, což podle některých může ovlivnit volební účast. V Sasku například mohou voliči během prázdnin odjet na dovolenou, zatímco v Sársku připadá víkend před volbami na dobu, kdy řada obyvatel pravděpodobně také odcestuje. Nicméně, jak zdůrazňují parlamentní frakce, v prvním čtvrtletí roku 2025 jsou k dispozici jen tři bezkonfliktní termíny: 19. ledna, 23. února a 30. března. Přitom první a poslední termín byly považovány za příliš brzké, respektive příliš pozdní. Navíc, jak upozorňují zastánci únorového termínu, voliči mají i možnost korespondenčního hlasování.
Rozsáhlé přípravy na volby
Na únorové volby je nutné provést důkladné přípravy. Zajištění volební infrastruktury zahrnuje jmenování volebních komisí na úrovni okresů a spolkových zemí, nábor a školení volebních asistentů a přípravu volebních místností. Kromě toho bude nutné rozeslat volební oznámení více než 60 milionům oprávněných voličů a připravit infrastrukturu pro korespondenční hlasování, které v roce 2021 zahrnovalo 25 000 okrsků.
SPD prosazovala pozdější termín
Pro SPD byl únorový termín kompromisem, neboť původně preferovala konání voleb až v březnu. V březnu by totiž mohla využít výsledky komunálních voleb v Hamburku, které se mají konat 2. března. SPD doufá, že z těchto voleb vyjde jako nejsilnější politická síla s prvním starostou Petrem Tschentscherem, což by jí poskytlo impuls pro spolkové volby. Tento faktor však CDU/CSU, která v současnosti vede průzkumy s náskokem 15–18 procentních bodů nad SPD, zohlednila a podporu březnového termínu odmítla.
Zrychlený proces ve srovnání s minulostí
V porovnání s předchozím případem předčasných voleb v roce 2005, kdy tehdejší kancléř Gerhard Schröder vyvolal hlasování o důvěře, je tentokrát na přípravu voleb méně času. Zatímco v roce 2005 uplynulo od rozhodnutí o nových volbách do jejich konání 119 dní, tentokrát bude volební kampaň trvat jen 109 dní.
Otázka kandidatury Olafa Scholze na kancléře
Jedním z otazníků nadcházejících voleb je otázka, zda SPD podpoří stávajícího kancléře Scholze jako kandidáta na kancléře pro rok 2025. Průzkumy ukazují, že Scholz je druhým neoblíbeným politikem v zemi, což zpochybňuje jeho schopnost úspěšně soupeřit s lídrem CDU, Friedrichem Merzem. Šéf parlamentní frakce SPD Rolf Mützenich však vyjádřil Scholzovi jednoznačnou podporu. "Nyní jde především o zkušenosti a odbornost, a proto jsem si jistý. Olaf Scholz je tím správným kandidátem," uvedl Mützenich a dodal, že Scholz se od Merze jasně odliší. Jako možná alternativa je navrhován i populární ministr vnitra Boris Pistorius, který dlouhodobě vede žebříčky popularity německých politiků. Přesto Mützenich stojí za Scholzem a jeho kandidaturu považuje za výhodu v nadcházejícím předvolebním boji.
Volby přinesou nové uspořádání
Nadcházející volby mohou změnit politické poměry v Německu a přinést konec současné vládní koalice. CDU/CSU, vedená Friedrich Merzem, se bude snažit obnovit svou pozici ve vládě, zatímco SPD se pokusí obhájit pozici svého lídra a současného kancléře Olafa Scholze.
Předčasným volbám předcházela katastrofální hospodářská situace v Německu
V Německu se situace ve vládní koalici neustále zhoršovala. Koalice tvořená Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD), Zelenými a Svobodnou demokratickou stranou (FDP) se potýká s narůstajícími vnitřními rozpory. „Německá koalice má výrazné neshody,“ zejména pokud jde o migrační politiku, ekologické regulace a ekonomické reformy. Tyto rozdílné názory mezi Zelenými a FDP komplikují dosažení konsenzu uvnitř vlády a ohrožují stabilitu Scholzova kabinetu.
Německo čelí hrozbě ekonomické recese
Německá ekonomika čelí v současnosti stagnaci a hrozbě recese, což ještě více stupňuje napětí ve vládě. Průmyslová výroba klesá, což je způsobeno vysokými náklady na energie a rostoucí konkurencí z Číny. „Automobilový průmysl, klíčový sektor německé ekonomiky, zaznamenává pokles poptávky a ztrátu konkurenceschopnosti,“ což podtrhuje nutnost rychlých reforem. Ekonomické výzvy tak zvyšují tlak na vládu, aby přistoupila k rozhodným krokům a zachovala stabilitu.
Dlouhodobé rozpočtové problémy se vystupňovaly po rozhodnutí německého Ústavního soudu z listopadu 2023, který zpochybnil některé rozpočtové postupy vlády. Tím vznikla potřeba přehodnotit plánované výdaje a najít desítky miliard eur na pokrytí vzniklého schodku. Tato situace vedla k prohloubení vnitřních sporů v koalici a přispěla k diskusím o možné restrukturalizaci rozpočtu a k vyvolání hlasování o nedůvěře vládě s následnými předčasnými volbami, které se budou konat v únoru.
Friedrich Merz půjde do případné nové vlády pouze s progresivními stranami
Merz zdůraznil, že spolupráce s AfD je „absolutně vyloučena.“ Pro CDU/CSU představuje AfD krajně pravicovou, extremistickou stranu, která nesplňuje požadavky demokratického partnera. Toto prohlášení upevňuje dlouhodobý postoj CDU, který se distancuje od stran s extremistickými názory.
Merz dále zmínil, že jeho strana má ambiciózní cíl – získat v příštím Bundestagu dvakrát více mandátů než SPD a Zelení. „Pokud se nám podaří zdvojnásobit naši sílu oproti SPD a Zeleným, budeme ve skvělé pozici prosadit potřebné změny v Německu,“ prohlásil Merz. Tím si CDU zajistí nejen silnější vyjednávací pozici, ale také výrazný mandát k prosazování vlastních politických priorit.
Merz preferuje spolupráci s FDP
Nejideálnějšího partnera vidí Merz v liberální straně FDP, vedené Christianem Lindnerem. S FDP by podle Merze mohla CDU vytvořit „nejlepší občanskou koalici,“ která by mohla efektivně prosazovat reformy. Zároveň však předseda CDU upozornil na nejistou budoucnost této strany: „Fraglich ist aber, ob sie als Partei überlebt“ (Otázkou ale zůstává, zda jako strana přežije). FDP se totiž v posledních průzkumech pohybuje pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do parlamentu, což vzbuzuje obavy o její budoucnost.
SPD a Zelení jsou alternativou pro Merzovu CDU
Pokud by se FDP skutečně ocitla mimo Spolkový sněm, zůstávají jako možní partneři pro CDU strany SPD a Zelení. Merz však přiznal, že tuto možnost nepovažuje za ideální: „Žádná zvlášť lákavá vyhlídka,“ uvedl Merz v prohlášení, které ukazuje na rezervovaný postoj CDU k oběma těmto stranám. Navzdory těmto výhradám Merz chápe, že by v případě potřeby bylo nezbytné najít „schopnou většinu“ pro udržení politické stability v zemi.
Merz opakovaně zdůraznil, že CDU se před volbami nesmí závazně přiklonit k žádnému konkrétnímu partnerovi. „Koalice nesmí být bez alternativy,“ řekl. Tento postoj Merzovi a CDU poskytuje větší flexibilitu při vyjednávání po volbách, což by mohlo straně umožnit dosáhnout nejvýhodnější dohody. Podle Merze bude klíčové, aby CDU vedla rozhovory s co největším počtem potenciálních partnerů, což by jí umožnilo „najít to nejlepší řešení ve prospěch CDU.“
Náročné vztahy se Zelenými
Zatímco SPD a FDP se zdají být přirozenějšími partnery, Zelení se dlouhodobě profilují jako politický protivník CDU, zejména kvůli odlišným názorům na ekologickou a ekonomickou politiku. Přesto Merz nevylučuje možnost spolupráce. Politické napětí mezi CDU a Zelenými ovšem naznačuje, že by případná koalice musela řešit mnoho složitých kompromisů.
S cílem získat dvojnásobnou sílu v Bundestagu a s preferencí občanské koalice s FDP se CDU pod vedením Friedricha Merze připravuje na vyčkávací taktiku. Odmítá uzavírat jakékoli koaliční dohody před volbami a důrazně vylučuje spolupráci s AfD. Koalice s FDP, SPD nebo Zelenými zůstávají na stole, druhou nejsilnější stranu v Německu však Merz kategoricky odmítá.
#geopolitan #zpravy #zpravyzdomova #zpravyzezahranici #necenzurovanezpravy #zahranicni #zdenekchytra #predcasnevolby #nemecko #cducsu #spd #olafscholz #hlasovanooduvere #friedrichmerz
Zanechte komentář :