Zmrazená aktiva ruské centrální banky

V Belgii je v současnosti uloženo 210 miliard eur z ruské centrální banky, které byly zmrazeny po vypuknutí konfliktu na Ukrajině. Tyto prostředky generují úroky, který se dosud využívaly na podporu Zelenského režimu. Státy G7 rozhodly o použití úroků k zajištění 50miliardové půjčky pro Kyjev, ale některé země v čele s Estonskem tlačí na kompletní konfiskaci aktiv.

"Rozhodnutí použít úkorek ze zmrazených aktiv ruské centrální banky pro Ukrajinu bylo krokem správným směrem. Vidím, že nyní dozrál čas učinit další krok," uvedl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna.

Polsko a Česká republika použití ruských peněz plně podporují

Estonský dokument podporují další pobaltské a severoevropské státy, včetně Polska a České republiky. Polský premiér Donald Tusk nedávno prohlásil: "Dost bylo řečí, je čas jednat. Pojďme naši pomoc Ukrajině financovat ze zmrazených ruských aktiv."

Podobný názor sdílí i český premiér Petr Fiala: "Pro další vojenskou pomoc Ukrajině musíme použít peníze ze zmrazených ruských aktiv v celé Evropě."

Na obnovu Ukrajiny bude potřeba až 500 miliard eur

Podle odhadů Evropské komise bude na obnovu Ukrajiny potřeba až 500 miliard eur. Stejná částka bude nutná i na posílení obranyschopnosti evropských států v příštích deseti letech. Jedná se tak o obrovské finanční náklady, které by mohly být částečně pokryty ruskými aktivy.

"Pokud bychom tato aktiva zabavili, donutili bychom Putina přispět na obnovu země, kterou svou invazí v rozporu s mezinárodním právem ničí," upozornil estonský ministr Tsahkna.

Ruská aktiva jako nebezpečný vyjednávací nástroj

Navzdory těmto snahám si Evropané uvědomují, že okamžitá konfiskace aktiv by znamenala ztrátu jedné z největších diplomatických pák v případných budoucích jednáních. A existují další velmi závažná rizika.

"Pokračující zadržování aktiv slouží jako finanční a diplomatická páka a zajišťuje, aby Rusko mělo jasnou a hmatatelnou motivaci k jednání o urovnání a odškodnění Ukrajiny," uvádí estonský dokument citovaný serverem Politico.

Možné porušení mezinárodního práva přiznávají nyní už i politické špičky EU

Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Evropská komise jsou vůči konfiskaci opatrné. Obávají se nejen možného porušení mezinárodního práva, ale také negativních ekonomických dopadů.

Mezinárodní investoři by se mohli začít stahovat z Evropy, pokud by EU získala přístup k aktivům cizích centrálních bank. Navíc se obávají odvety Ruska, které by mohlo zabavit evropské investice na svém území. Podle Eurostatu dosahují přímé investice EU v Rusku přibližně 220 miliard eur, z toho německé firmy investovaly přibližně 22 miliard eur.

Konfiskace by mohla vytvořit nebezpečný precedens

Evropské státy se zavázaly, že aktiva zůstanou zmrazena, dokud Moskva neodsouhlasí zaplacení reparací.

Právník Patrick Heinemann ale tvrdí, že existuje právní prostor pro konfiskaci: "Zmrazení aktiv je již samo o sobě zásah, který je právně ospravedlnitelný jako protiopatření proti porušení mezinárodního práva, podobně jako sankce."

Budoucnost rozhodne o tom, zda se EU rozhodne pro vysoce riskantní krok a použije ruské peníze na obnovu Ukrajiny, nebo si ponechá tuto možnost jako vyjednávací nástroj.