Česká republika přijala uprchlíky na základě dobrovolnosti

Členské státy #Evropské #Unie, které jsou prvními zeměmi vstupu ukrajinských #uprchlíků na území EU, mají podle platných dublinských dohod #Dublin III nejen povinnost zahájit s ukrajinskými uprchlíky azylové řízení, ale také se o ně postarat. Mezi tyto země patří všechny státy sousedící s #Ukrajinou: Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Česká republika s Ukrajinou nesousedí, podle platných dublinských dohod tedy všichni ukrajinští uprchlíci, kteří do České republiky přijeli, nepřišli z válečného území, ale z takzvaných bezpečných států. Právo na azyl podle Dublinu III mají pouze ti ukrajinští uprchlíci, kteří přiletěli letadlem a o azyl zažádali v tranzitním prostoru letiště. Fialova vláda ale využila #dobrovolného přijímaní uprchlíků, které Dublin III umožňuje, tudíž nemusela a nemusí postupovat podle zmíněných #pravidel.

Výpravy na Ukrajinu pro uprchlíky

Migrační politika bývalé německé kancléřky Angely #Merkelové se dlouhodobě stala středem kritiky. Ta totiž umožnila téměř beztrestnost politickým neziskovým organizacím, které převáděly migranty a uprchlíky do Evropy. A stejný postup zvolili jednotlivci a různé skupiny v České republice, kdy automobily a autobusy jezdili na Ukrajinu převážet tamní lidi do prostoru Evropské Unie.

Brusel české vládě tleská

Postupu vlády Petra Fialy při přijímání uprchlíků z Ukrajiny se dostalo v #Bruselu velkého uznání. Není se čemu divit, Evropská komise se dlouhodobě snaží o změnu migračních a azylových pravidel tak, aby do Evropy mohl přijít téměř každý bez ohledu na důvod. A zároveň Brusel neopustil svojí myšlenku zavést povinné kvóty na přerozdělování migrantů a uprchlíků. V tomto směru vykonala Fialova vláda porušením nastavených pravidel Bruselu doslova medvědí službu.

Azylová a migrační pravidla chrání nejen práva uprchlíků

Azylové zákony vznikly proto, aby byly chráněni nejen uprchlíci, ale i státy, které je přijímají. Samozřejmě, že si nad rámec platné evropské legislativy může každý členský stát uzpůsobit své vlastní azylové zákony, pokud nejsou v konfliktu s evropským právem. Chybným prováděním nastavených pravidel vznikají situace, kdy jsou práva jak uprchlíků, tak občanů hostitelského státu porušena.

Ne každý přicházející žadatel o azyl má nárok na status azylanta

V roce 2015 přišlo zejména do #Německa společně se Syřany několik milionů migrantů, kteří do Evropy přišli zejména z ekonomických důvodů, nikoliv z důvodu válečného konfliktu. Válečný konflikt může probíhat lokálně, nebo na celém území daného státu. To nebyl případ ani Pákistánu, Afghánistánu a podobně, a není to ani případ Ukrajiny. Nicméně pokud se hostitelská země rozhodne poskytnout pomoci lidem z postižených oblastí, může to udělat. Přitom by ale měla dbát na to, aby u příchozích žadatelů o azyl prověřila mimo jiné skutečnost, zda skutečně z dané postižené oblasti pocházejí. A to se v případě České republiky zjevně neděje.

Chybné plnění migračních a azylových pravidel odnese zejména skutečný uprchlík

Angela Merkelová v roce 2015 nařídila pouštět do Evropské Unie všechny migranty, kteří se prohlásí za uprchlíky. Stejnou rétoriku v Německu znovu na počátku Ukrajinské krize použila i současná ministryně vnitra Nancy #Faeserová, která nařídila pouštět do Německa všechny osoby vlastnící ukrajinský pas. A český premiér Petr Fiala učinil stejný postup. Do prostoru Evropské Unie se tak dostávají lidé, kteří poskytnutí ochrany nepotřebují na úkor lidí skutečně postižených válečným konfliktem. Zaprvé spousta válečným konfliktem postižených lidí nemá prostředky na to, aby se do Evropské Unie dostali, no a zadruhé jsou kapacity pro přijímaní dalších uprchlíků vyčerpány. Místo jim zabírají i lidé, kteří v bezprostředním ohrožení života nebyli a nejsou, protože pocházejí z oblastní, kde se neválčí.

Spousta lidí v České republice je již Fialovo azylovou politikou znechucena

Velký údiv a znepokojení vyvolaly zprávy týkající se příjezdu uprchlíků na pražské a brněnské Hlavní nádraží. Do Prahy podle deníku Prahain.cz přijeli již začátkem března uprchlíci ze Zakarpatska, z oblasti, kde se vůbec #neválčí. Jedná se převážně o romskou komunitu. Stejná situace je i v Brně. Podle zpráv České televize je situace kritická zejména v Brně. Zde totiž romové převážně s maďarskými pasy (jak informuje iDnes) odmítají ubytování, protože nechtějí, aby byly jejich až třicetičlené rodiny rozděleny. Jako uprchlíci mohou využívat veřejnou dopravu po celé České republice zdarma a zažádat si o ubytování v jiném kraji. To ale odmítají. Pro obyvatele brněnských Židenic je vysloveně šokem skutečnost, že tato #romská komunita byla dočasně ubytována v bývalých kasárnách, a to přímo naproti ubytovně, kterou dlouhodobě užívají zejména romští spoluobčané. #Ubytovna v ulici Markéty Kuncové v brněnských Židenicích se v minulosti stala častým mediálním tématem.

Situace je neřešitelná, nikdo uprchlíky nemůže k ničemu nutit

Podle brněnské primátorky Markéty Vaňkové z vládní strany ODS je situace podle deníku iDnes téměř neřešitelná.

Nemůžeme je donutit násilím, aby se někam přemístili. Mně primárně jde o to, aby ulice byly bezpečné a nebyli tady lidé bez domova, navíc v takovém množství. Na ulici nemůžou zůstat, nabídli jsme jim proto převoz a ubytování v židenických kasárnách,

řekla iDnes Vaňková, která spolu s policisty dorazila na Hlavní brněnské nádraží. Obyvatelé brněnských Židenic se nyní obávají o bezpečnost, jak píší například na Instagramu České Televize.

To, aby se za chvíli člověk bal jít večer venčit psa. Na hlaváku byl zážitek je potkat, ale jsou i v parku na Křence.

Tady bude tedy zatím provizorní bydlení pro ukrajinské uprchlíky, kteří pobývali na brněnském nádraží. Hasiči sem nosí matrace, aby měli na čem spát. Řeší se i sociální zázemí. pic.twitter.com/dtUTeE5mtm

— Aneta Beránková (@Berankova_CT) May 2, 2022

Místo zbídačených uprchlíků lidé v luxusních limuzínách

Velkým tématem zejména na sociálních sítích se stávají zejména luxusní #limuzíny s ukrajinskými poznávacími značkami. Obyčejný člověk si představí uprchlíka jako člověka, na kterém se válečný konflikt nějakým způsobem podepsal. Při pohledu na #luxusní vozidla ale vznikají pochybnosti o tom, zdali tací lidé vůbec nějakou pomoc potřebují. A to zejména finanční.