„Nebinární“ stěžovatelk(o) požadoval(o) změnu rodného čísla i ustanovení občanského zákoníku

Navrhovatel, který se narodil jako muž, necítí se ovšem ani mužem, ani ženou, nýbrž osobou „neutrálního“ pohlaví podal ústavní stížnost spojenou s návrhem na zrušení zákonných ustanovení § 29 odst. 1 občanského zákoníku, § 21 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách a § 13 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel ve slovech „u žen zvýšené o 50. Podstatou navrhovatelovy argumentace bylo, že má právo na změnu pohlaví i při nesplnění podmínek uvedených v § 29 odst. 1 občanského zákoníku a že jako „nebinární“ osoba má též právo, aby jeho rodné číslo bylo v „neutrálním“ či „ženském“ tvaru.

Co vlastně „nebinární“ stěžovatelk(o) požaduje? Těžko říct...

Ústavní soud považoval za nadbytečné zabývat se podmínkami, za nichž lze v České republice změnit pohlaví z mužského na ženské (či z ženského na mužské). Ústavní soud dále ve svém nálezu dále konstatuje, že navrhovatel si ani sám není jistý tím, čeho se vlastně snaží dosáhnout. Dále vysvětluje, že v České republice občanský zákoník definuje manželství jako „trvalý svazek muže a ženy“. Rozdíl mezi muži a ženami v České republice je také činěn v rámci ryze soukromoprávních aktivit. Existují sportovní soutěže pořádané výhradně pro ženy, muži a ženy mívají samostatné šatny či toalety, některé vlakové soupravy mívají dámská kupé atd.

Existence žen a mužů není žádný problém

Uznání existence žen a mužů není z ústavněprávního hlediska problematické a stejně tak nevzbuzuje ústavněprávní pochybnosti bez dalšího to, že je k mužům a ženám přistupováno v určitých případech odlišně či odděleně.

Pohlaví dle rodného čísla není o pocitech

Informace o pohlaví člověka, kterou lze z rodného čísla dovodit, ovšem o vnitřních pocitech člověka nevypovídá vůbec nic. Nejde tedy o to, že by pohlaví v rodném čísle bylo v rozporu s vnitřními pocity člověka, zkrátka jen obsahuje informace o jiných skutečnostech, než je nositelova „pohlavní identita“. Tím, že stát v rodném čísle zachytává informaci o pohlaví člověka, nikterak nepředurčuje, jakým způsobem na sebe člověk nahlíží nebo nahlížet má.

Moderní trendy Ústavní soud ani neprosazuje, ani jim nebrání

Závěrem Ústavní soud připomněl, že jeho úlohou je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy České republiky). Úlohou Ústavního soudu oproti tomu není ochrana, či snad dokonce prosazování moderních trendů, stejně jako jeho úlohou není těmto trendům bránit. Ústavní soud není a nemůže být arbitrem vstupujícím do kulturních válek a aktivně určujícím směr společenského vývoje v České republice. Opakovaně se proto ve své judikatuře snažil zdůraznit, že řešení základních otázek týkajících se člověka jako biologického druhu, jeho života a jeho vztahů, náleží Parlamentu České republiky.