Podněstersko je úzký státní útvar mezi Moldavskem a Ukrajinou, jehož samostatnost nebyla doposud uznána

Sovětská expanzní politika, nejprve za Uljanova (Lenin), poté pokračovala za masového vraha Džugašviliho (Stalin), způsobila od kolapsu na počátku 90. let mnoho problémů. Někdy svévolně narýsované regionální hranice, které se nyní z velké části staly státními hranicemi, poukazují na problémy, které byly příliš dlouho ignorovány. To byl případ Krymu, to byl případ dvou donbaských republik Luhansk a Doněck a pravděpodobně to bude i případ Podněsterské moldavské republiky.

Podněstersko je úzký, protáhlý stát mezi Moldavskem a Ukrajinou s rozlohou jen asi 3500 kilometrů čtverečních. Pro srovnání, například Berlín má rozlohu kolem 900 kilometrů čtverečních. Samostatnost Podněstří fakticky nebyla uznána.

Po Velké říjnové socialistické revoluci na počátku roku 1918 většinu Podněstří ovládala Oděská sovětská republika, která však neměla dlouhého trvání a byla obsazena německou armádou. Po ukončení okupace většina podněsterského území připadla Ukrajinské sovětské socialistické republice. V období po 2. světové válce byla v Podněstří soustředěna většina průmyslu Moldavské SSR, jejíž zbytek měl i nadále převážně zemědělský charakter. V souvislosti s budováním průmyslových podniků do oblasti přicházelo značné množství nových obyvatel, především Rusů a Ukrajinců. Na jaře 1992 vypukl ozbrojený konflikt, jenž byl ukončen v létě téhož roku zásahem jednotek ruské armády, které byly umístěny v podněsterských Benderách.

17. září 2006 proběhlo v Podněstří referendum

17. září 2006 proběhlo v Podněstří referendum, ve kterém měli voliči možnost vyslovit se ke dvěma otázkám:

• "Považujete za možné udržení kurzu směřujícího k mezinárodnímu uznání Podněsterské moldavské republiky a připojení k Ruské federaci?" Souhlasně se vyslovilo 97,1% voličů.
• "Považujete za možné připojení Podněsterské moldavské republiky k Moldavsku?" Záporně se vyslovilo 94,6% voličů.

Žádný stát ani mezinárodní organizace referendum neuznala jako právoplatné

V Podněstří trvale žije kolem 350 000 lidí, z nichž 220 000 se hlásí k Rusům. Podněstersko je de-facto nezávislý stát s hlavním městem (Tiraspol), voleným parlamentem (prezident Vadim Krasnoselski a premiér Alexander Rosenberg ) a také vlastní měnou (1 podněsterský rubl  = 100 kopejek ) a vlastní státní hymnou ( Hymna Podněstří ).

Moldavská ústřední vláda v Kišiněvě však od 20. století odmítá uznat jeho nezávislost a dostává Podněstersko pod rostoucí politický tlak. Nyní vláda v Tiraspolu žádá Moskvu o podporu při zachování její nezávislosti. Tiraspol se také obrací na OBSE, Evropský parlament, Červený kříž a Organizaci spojených národů s žádostí, aby zabránily „provokacím“, které by mohly vést k „eskalaci napětí“, uvádí článek v Tagesschau .

Přesně to udělali představitelé donbaských republik Luhansk a Doněck po invazi ukrajinské národní armády na začátku léta 2014. Nikdo tam nepřišel pomoci lidem v nouzi kromě Moskvy.

Opakuje se tento příběh nyní v Podněstří?

#Rusko #EU #Podněstří #Moldavsko #politika #RF #Moskva #referendum #OBSE #OSN #EP #Červenýkříž