Proces mírového řešení je nyní „v plné síle a účinnosti“

Trump zdůraznil, že kdyby byl prezidentem v roce 2022, válka by nikdy nezačala. „Bylo projednáno mnoho prvků mírové smlouvy, včetně toho, že jsou zabíjeny tisíce vojáků, a jak prezident Putin, tak prezident Zelenskyj by si přáli, aby skončila.“

Podle Trumpa je proces mírového řešení nyní „v plné síle a účinnosti“ a obě strany se zavázaly k jeho dokončení. Mírový plán zahrnuje nejen okamžité příměří, ale také postupné kroky k ukončení bojů na celém území Ukrajiny.

Plán na příměří a jeho podrobnosti

Podle zveřejněného záznamu hovoru mezi americkým a ruským prezidentem byla dohoda o příměří navržena s důrazem na energetickou infrastrukturu a námořní oblasti, zejména v Černém moři.

„Vedoucí představitelé se dohodli, že posun k míru bude zahájen příměřím v oblasti energetiky a infrastruktury, jakož i technickými jednáními o zavedení námořního příměří v Černém moři,“ uvádí se v dokumentu Bílého domu.

Jednání o dalších podmínkách příměří budou podle Trumpa a Putina zahájena okamžitě na Blízkém východě. Během jednání bude řešena i širší geopolitická stabilita a hospodářská spolupráce mezi Spojenými státy a Ruskem.

Rozhovor zahrnoval omezení strategických zbraní zahrnující jaderné zbraně

Dalšími klíčovými body jednání byla omezení strategických zbraní, což zahrnuje jaderné zbraně. „Dále jednali o potřebě zastavit šíření strategických zbraní a budou spolupracovat s ostatními, aby zajistili jejich co nejširší uplatnění,“ uvádí se v oficiální zprávě.

Putin a Trump se rovněž dohodli na spolupráci v oblasti globální bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní. Tato dohoda by mohla přispět k dalším jednáním mezi Spojenými státy a Ruskem o kontrole zbrojení.

Reakce Kremlu: zastavení útoků na energetickou infrastrukturu

Vladimir Putin podle ruských médií nařídil armádě okamžitě zastavit útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu na dobu 30 dnů.

Ruské shrnutí hovoru taktéž zdůraznilo, že Putin ocenil Trumpovu snahu o dosažení míru a vyjádřil ochotu pracovat na dlouhodobém urovnání konfliktu. V rámci této dohody Rusko navrhlo několik konkrétních opatření k monitorování příměří, včetně vytvoření společné kontrolní skupiny.

Kreml ve svém prohlášení rovněž vyzval k zastavení zahraniční vojenské pomoci Ukrajině, což považuje za klíčový krok k deeskalaci konfliktu. „Bylo zdůrazněno, že klíčovou podmínkou pro zabránění eskalace konfliktu a snahu o jeho řešení politickými a diplomatickými prostředky by mělo být úplné zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu.“

Podle Zelenského jednání bez Kyjeva nepřinesou výsledky

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj vyjádřil obavy z toho, že se o ukončení konfliktu jedná bez přímé účasti Kyjeva. „Budoucí rozhovory o Ukrajině bez Kyjeva u jednacího stolu nepřinesou výsledky,“ prohlásil.

Zelenskyj však podpořil Trumpův návrh na 30denní zastavení útoků na energetickou infrastrukturu, ale trvá na tom, že podmínky příměří musí zahrnovat zajištění spravedlivého a stabilního míru. Uvedl také, že Ukrajina je připravena jednat o dalších opatřeních ke snížení napětí, pokud bude mít jistotu, že Rusko nebude pokračovat v agresi.

Zelenskyj rovněž odmítl ruský požadavek na zastavení zahraniční vojenské pomoci Ukrajině a uvedl, že spojenci Ukrajiny „by na takový krok nikdy nepřistoupili“. Upozornil také na hrozbu nových ruských ofenziv v několika regionech, konkrétně v Sumské, Charkovské a Záporožské oblasti.

Putin a Trump vyjádřili záměr udržet kontakt

Další kroky vedoucí k ukončení konfliktu budou záviset na schopnosti stran udržet dohodnuté příměří a zahájit mírová jednání. Putin a Trump vyjádřili záměr udržet kontakt a pokračovat v hledání mírového řešení.

Podle mainstreamových expertů však není jasné, zda bude Ukrajina ochotna přijmout podmínky jednání, které byly sjednány mezi USA a Ruskem bez její přímé účasti.

Svět tak sleduje, zda se tato dohoda stane prvním krokem k ukončení konfliktu, nebo zda se jedná pouze o dočasný klid před další eskalací bojů. V příštích týdnech budou klíčová jednání mezi americkými, ruskými a případně i ukrajinskými představiteli, která rozhodnou o budoucím vývoji situace.