Největší dronový útok na Moskvu

Podle ruského ministerstva obrany bylo během noci zachyceno celkem 337 ukrajinských dronů, z nichž 126 bylo sestřeleno nad pohraniční oblastí Kursk a dalších 91 nad Moskevskou oblastí.

Starosta Moskvy Sergej Sobjanin označil tento útok za „největší svého druhu“. Podle jeho slov však byly škody ve městě relativně malé – drony zasáhly střechy několika obytných domů.

Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov informoval o třech civilních obětech ve třech různých obcích. Nejzávažnější incident se odehrál v Domodědovu, kde zneškodněný dron dopadl na parkoviště potravinářského závodu a zabil nočního hlídače. Další pracovník zemřel na vážná zranění hlavy krátce po převozu do nemocnice.

Vorobjov na Telegramu uvedl, že mezi oběťmi je i třiačtyřicetiletý muž, který po sobě zanechal manželku a pětiletého syna. „Vyjadřuji upřímnou soustrast jeho rodině,“ napsal gubernátor.

Vyšetřování útoku jako terorismu

Ruský vyšetřovací výbor označil útok za teroristický čin. Moskva tvrdí, že Kyjev se k těmto útokům uchyluje kvůli neúspěchům na bojišti.

Poslanec ruské Dumy Leonid Sluckij tvrdí, že některé ze sestřelených dronů mířily na kurskou jadernou elektrárnu, což označil za akt „jaderného vydírání“.

Obyvatel Sapornova, jehož dům byl poškozen, uvedl, že v troskách nalezl kuličková ložiska, která se často používají k maximalizaci škod při explozi.

Útok se stal těsně před jednáním v Saúdské Arábii

K útoku došlo několik hodin před jednáním mezi USA a Ukrajinou v Džiddě, kde Washington tlačí na příměří s Moskvou. Trumpova administrativa obviňuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že blokuje mírová jednání.

Zelenskij v reakci na kritiku navrhl omezené příměří, které by zastavilo dálkové útoky obou stran, přičemž argumentoval, že takové opatření by mohlo usnadnit diplomatická jednání.

Andrej Kovalenko, vedoucí kyjevského Centra pro boj proti dezinformacím, spojil dronový útok přímo s jednáním v Džiddě. „Ukrajina tímto dává najevo, že může vyvolat paniku mezi ruským obyvatelstvem, pokud nebude její návrh přijat,“ uvedl Kovalenko.

Generál Kartapolov navrhl jako odvetu použití raket Orešnik

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil útok za důkaz schopností ruské protivzdušné obrany. „Kyjev by měl odpovědět na otázky, proč podnikl tento útok právě v den mírových jednání,“ řekl Peskov.

Andrej Kartapolov, generál a předseda výboru Státní dumy pro obranu, navrhl jako odvetu použití raket středního doletu Orešnik proti ukrajinským strategickým cílům.

Diplomat Rodion Mirošnik tvrdí, že útok je organizovanou demonstrací síly Kyjeva a jeho západních spojenců. Podle něj se o eskalaci zasazuje především Velká Británie, která se snaží zabránit jakémukoli zlepšení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem.

Útoky na další oblasti Ruska

Masivní dronový útok nezasáhl pouze Moskvu, ale i další části Ruska:

    Kurská oblast: Protivzdušná obrana sestřelila 126 dronů. Útoky směřovaly i na kurskou jadernou elektrárnu.
    
    Belgorodská oblast: Armáda hlásí 120 útoků dronů, přičemž 64 bylo zachyceno. Zahynul jeden civilista, šest dalších bylo zraněno.
    
    Brjanská oblast: Obrana sestřelila 38 dronů, guvernér oznámil, že nedošlo k obětem.
    
    Lipecká oblast: Jeden člověk byl zraněn, čtyři auta byla poškozena. Celkem bylo sestřeleno osm dronů.
    
    Rjazaňská oblast: 22 dronů bylo sestřeleno, žádné ztráty na životech ani zranění.
    
    Orjolská oblast: Osm dronů sestřeleno, beze škod.
    
    Kalugská oblast: Deset dronů bylo sestřeleno, trosky způsobily požár v jednom objektu.

Jak se k situaci postaví Washington?

Útok bezpilotních letounů na Moskvu ukazuje rostoucí schopnosti ukrajinské armády zasáhnout hluboko uvnitř ruského území. Zároveň však vyvolává otázky ohledně další eskalace konfliktu a možných ruských odvetných opatření.

Jak se k situaci postaví Washington a zda se podaří prosadit diplomatické řešení, ukáže nadcházející jednání v Saúdské Arábii. Pokud však budou podobné útoky pokračovat, lze očekávat další odvetné akce ze strany Kremlu.