Zcela logicky jde v rámci GreenDealu i o finance. Ale i o něco jiného.

Zemědělcům jde navíc o holé přežití. Nejen jich samých - jde o přežití obyvatel Evropy. Kdo bude sít, sázet a sklízet? Pokud by GreenDealové nesmysly kompletně přešly do legislativy EU a byly závazné pro všechny státy, přiznejme si, že pravděpodobně nikdo. 

Potraviny budou v rámci zeleného šílenství do Evropy převážně dováženy

Jaký způsob dopravy by byl zvolen v případě dovozu potravin, když samostatnost evropských zemědělců je ze strany EU systematicky likvidována? Pravděpodobně by tomu tak bylo po železnici a možná, že i parními vlaky, protože jaderné elektrárny Německo, evropský greendealový tahoun" vypíná. O jak více či jak méně je těžba černého a hnědého uhlí oproti jádru ekologištější lze samozřejmě diskutovat. Plynové elektrárny elektrickou energii získávanou z jádra rovněž zcela nenahradí, a tak pravděpodobnost, že bude existovat dostatek dobíjecích stanic nejen pro běžná elektroauta, ale především pro nákladní elektroauta, je je zcela mizivá. I v případě letecké dopravy, která je pro planetu milionkrát "nezdravější" je samozřejmě nemožné počítat s tím, že by sklady expedovaly potraviny v rykšách poháněných lidskou silou. Dostáváme se tedy k dalšímu problému, a to jakým způsobem a jakou energií pohánět motory chladících zařízení v těchto skladech a samozřejmě i v nákladních automobilech. Stěží si totiž lze představit, že motor nákladního elektroauta, ač oblepeného solárními panely, dosáhne tak vysokého výkonu, aby zajistil pohyb vozidla i provoz chladící jednotky na dobu alespoň jednoho dne. Alespoň 24 hodin bez dobíjení.

Nastínili jsme si tedy, alespoň jedním procentem otázku, která s bezpečností výrazně souvisí. I kdyby totiž v případě hypotetického vojenského konfliktu bylo nutné obyvatelstvo zaměstnat ve zbrojní výrobě, v těchto závodech je třeba zajistit světlo, teplo, pohánět stroje, je třeba zajistit chlazení, resp. uchovávání potravin a samozřejmě zajistit zcela bezchybně fungující intranetovou a internetovou síť. Uvedený výčet "nutností" je samozřejmě v obsahu přibližně jedné promile toho, co takový malý zbrojní závod potřebuje zajistit ( a na co tedy potřebuje elektrickou energii ) k procesu výroby. Samozřejmě jsme jaksi vynechali dopravu zaměstnanců na pracoviště a zajištění jejich základních životních potřeb. A mnoho dalšího.

Problém se skladováním elektrické energie

Zapomeňme na nezahrnuté, jistě desítky, možná stovky "nutností", které elektrickou energii spotřebovávají a v podstatě je v dnešní době považujeme za natolik samozřejmé, že si jejich existenci ani neuvědomujeme. Rádia, monitory, mobilní telefony, ventilace, časomíry... I k výrobě baterií je potřeba energie. A je třeba si přiznat, že lidstvo zatím ( oficiálně ) nezná způsoby, jak efektivně, výhodně a na dostatečnou ( co je to dostatečná ) dobu umět "skladovat" elektrickou energii.

Představme si zemi, ve které by se tento experiment povedl, představme si krajinu posetou větrníky a soláry

Ideální, klimaticky neutrální země, ve které by neexistovaly žádné zplodiny CO2, země v níž by ani jeden osobní či nákladní automobil nepotřebuje k pohonu spalovací motor. Stát, který "žene kupředu udržitelný rozvoj". Ano, takový může existovat a v rámci Pařížských dohod se mnoho států zavázalo ke klimatické neutralitě a nebo ji přislíbilo politickým rozhodnutím. V případě Evropské unie se jedná o závazek ke klimatické neutralitě do roku 2050. V současné době se však klimatická neutralita povedla pouze dvěma státům, a to Bhútánu a státu Surinam. Pojďme však zpět k našemu fiktivnímu klimaticky neutrálnímu státu.

Ideální klimaticky neutrální stát

Jak jsme si výše popsali, takový ideální klimaticky neutrální stát by teoreticky existovat mohl a mnohé země se ke klimatické neutralitě zavázaly, nebo tento cíl alespoň politickým rozhodnutím přislíbily. V rámci klimatické neutrality nám však jeden velmi důležitý "spotřebovávač" elektrické energie chybí, a to jsou energetické náklady na údržbu zbraní, energetické náklady na mužstvo, obecně tedy energie potřebná na obranyschopnost konkrétní země. I zajištění běžného provozu v době míru (!) je totiž v naší "vysněné" zemi zajišťováno prostřednictvím tzv. "obnovitelných zdrojů energie". Samozřejmě, že nám takovou představu průměrný mozek nevezme za vlastní, neboť něco takového jednoduše v současné době není možné - v naší zemi pokryté solárními a větrnými elektrárnami však ano. Faktem však je, že se nás v rámci zelené ideologie někteří, zejména němečtí, politici snaží přesvědčit o tom, že již dnes jsou tyto zázraky možné.

Vznikl konflikt. Ozbrojený?

V historii lidstva nalezneme ozbrojených konfliktů tisíce a i v současné době jich, bohužel, mnoho probíhá. A je třeba si otevřeně říci, že tyto konflikty klimaticky neutrální rozhodně nejsou; vždy se jedná o ekologické katastrofy. Například spojenecká válečná operace proti Iráku v roce 1991 vyprovokovala největší ekologickou katastrofu všech dob. 

Bude nutné vůbec sáhnout po zbrani proti člověku?

Představme si, jak je naše teoretická, vysněná, klimaticky neutrální země v nebezpečí, jak na hranicích vzniká napětí a že na některých místech padly první výstřely. Naše země je, zdá se, napadena. Mezinárodní jednání selhala a cizí stát naší zemi vyhlásil válku. Důvod si vymyslete sami. Ano, je to ta barbarská a opovrhovaná země, ve které se nachází padesát jaderných elektráren. Ano, je to ideology odsuzovaná země, která spalovacími motory likviduje život na planetě Zemi. Ano, jsou to ti barbaři, kteří plynovými a uhelnými elektrárnami tráví celý Vesmír...

Náš nepřítel je podivně klidný...

Proč nevyhrožují jadernými zbraněmi? Proč nezačali brutálně vraždit civilisty? Proč nezabíjí vojáky? Proč jsou tak klidní?. Náš nepřítel má vše dobře spočítané: jistě bude stačit několik velmi nízkých přeletů nadzvukových letounů nad lány solárních panelů a ty rázovou vlnu, větrné víry či vibrace rozhodně nevydrží. Náš nepřítel se však chce pojistit - několik málo dobře mířených střel ze zbraní dlouhého doletu dokoná dílo solární zkázy... Nepřítel je ďábelsky připraven... Následující přelet nad soláry vykonal bombardéry, z jejichž útrob rozsévaly zkázu pytle s pískem a kamením. Jak ekologické, že? Stačilo se slzou v oku sledovat, jak se naše udržitelné elektrárny změnily ve změť drátů, plastu a hliníku během několika hodin. Máme ale naději! Zbývají nám elektrárny vodní, elektrárny na vodních tocích. S nimi si však během několika hodin letectvo poradilo bez větších problémů. Vzhledem k jejich počtu a vzájemné závislosti, jako tomu u hydroelektráren často je, stačilo vymazat z mapy jen několik přehrad a o zbytek zkázonosného díla se postarala již sama příroda a zákony fyziky. Jaksi podvědomě tušíme, že podobný osud nemine naše EPZ ( Elektrárny Poslední Záchrany ), milované vrtule větrných elektráren. Vždyť jsou všechny tak krásně a viditelně rozmístěné; tak překrásně červenými světýlky označené, že si útočníkům stačí jen vybrat. Jen bezruký hluchoněmý slepec by se netrefil... A trefil se..

GreenKrieg v1.0

V pondělí se "to" stalo. V pondělí došlo k narušení vzdušného prostoru naší klimaticky neutrální země. V noci na úterý pokračovaly nálety na větrné elektrárny. Po rozednění, v úterý ráno jsou terčem útoků přehrady a elektrárny vodní. Elektrická síť zkolabovala. Nelze uchovávat ani distribuovat potraviny, stroje se zastavily, obrazovky počítačů jsou temné jako okna nemocnic, které se ponořily do tmy stejně, jako celá naše "zelená" země. Ve středu večer podepisuje vrchní velitel ozbrojených sil ( jakých že "sil"?) naší uhlíkově neutrální země bezpodmínečnou kapitulaci..

Zdá se Vám představa skutečně až příliš nemožná?

Možná že nikoliv. V rámci přechodu k svatostánku zelené klimaideologie a prosazování GreenDealu, natruc pohybům planet i zdravému rozumu některé země spíše neúspěšně uhlíkovou neutralitu protlačují. Náš západní soused, Německo, například již nyní potřebuje do roku 2030 nejméně 60 miliard € na zelený energetický přechod - a to jsou odhady veskrze střízlivé, Tyto finanční prostředky by samozřejmě mohly být využity účelněji a efektivněji´- zdravotnictvím a školstvím počínaje, údržbou a výstavbou stávající infrastruktury konče. A samozřejmě, abychom nezapomněli na téma tohoto článku, i na obranu.

Co by si tedy mohl agresor, ať již je jím v dnešní době démonizovaný Vladimir Putin, Alexandr Lukašenko, Si Ťin-pching či kdokoliv, kdo je momentálně označován za satana v lidské podobě, nejvíce přát? Právě zemi, která propadla ideologiím místo zdravého rozumu  a "kupeckým počtům". A tento příklad bohužel můžeme sledovat v přímém přenosu ve velké části dnešní Evropy. Klimatická ideologie, LGBT ideologie, neoliberalismus, neomarxismus, multikulturalismus, progresivní liberalismus, kulturní marxismus, klimaneomarxismus či feminismus - to je výčet jen mála ideologií, které v aktuálním čase otřásají Evropou. Evropa v čele s Německem, zdá se, páchá zelenou, nejen hospodářskou, sebevraždu. Miliardy € již byly utraceny za zelené ekonesmysly, miliony € na prosazování a ideologické nadřazování LGBT a trans ideologií, miliardy € pohlceny multikulturalismem. A to vše bez valných pozitivních výsledků - spíše naopak. Evropa ekonomicky, kulturně a politicky nalomená s hospodářstvím na pokraji totálního úpadku. Takto destabilizovaný kontinent klimatická neutralita nezachrání. Ani před hypotetickým útočníkem, ani samu před sebou.

#GreenDeal #klima #neutralita #CO2 #klimaneutralita #ideologie #GreenKrieg #válka #ekologie #Evropa #marxismus #multikulturalismus #LGBT #neomarxismus #liberalismus #Putin #válka #mír #krize