Spuštění digitálního eura může souviset se zbrojením

Spuštění digitálního eura může souviset s iniciativou "ReArm Europe", kterou prosazuje Ursula von der Leyenová. Tento projekt předpokládá vytvoření armády EU a odhaduje se, že by mohl vyžadovat finanční prostředky ve výši 800 miliard eur. Otázkou zůstává, jak tyto prostředky EU zajistí – buď zvýšením daní, nebo tiskem nových peněz skrze ECB.

Dalším krokem směrem k financování tohoto obranného projektu je Unie úspor a investic, která má "přesměrovat 10 bilionů eur nevyužitých úspor" občanů na podporu vojenského průmyslu. "Proměníme soukromé úspory v tolik potřebné investice," prohlásila von der Leyenová na Twitteru. Kritici to označují za nebezpečné narušení soukromého vlastnictví a potenciální konfiskaci majetku občanů.

Digitální euro jako nástroj totální kontroly

CBDC (digitální měna centrální banky) by mohla Evropské unii umožnit větší kontrolu nad financemi občanů. Funkce jako programovatelnost plateb nebo možnost blokace určitých transakcí by mohly ovlivnit svobodu nakládání s penězi. V důsledku toho by digitální euro mohlo být využíváno nejen k modernizaci platebního systému, ale také jako prostředek finanční kontroly.

Christine Lagardeová obhajuje tento projekt tím, že pomůže snížit závislost EU na zahraničních platebních platformách, jako jsou Google Pay a Apple Pay. Nicméně hlavním faktorem může být také snaha zabránit masivní adopci decentralizovaných kryptoměn, zejména Bitcoinu a stablecoinů, které by mohly ohrozit moc ECB.

Digitální euro jako reakce na kryptoměny

Podle agentury Reuters "banky eurozóny potřebují digitální euro, aby mohly reagovat na snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa podporovat stablecoiny". Člen bankovní rady ECB Piero Cipollone dodává: "Toto řešení dále dezintermediuje banky, protože přicházejí o poplatky, ztrácejí klienty... Proto potřebujeme digitální euro."

ECB tak jednoznačně sleduje geopolitické trendy a zřejmě se obává, že pokud neprosadí svou vlastní digitální měnu, Evropa by mohla zaostat za USA a Čínou v oblasti platebních technologií.

Průzkum veřejného mínění prokázal nezájrm o digitální euro

ECB nedávno zveřejnila průzkum mezi 19 000 Evropany z 11 zemí eurozóny ohledně jejich postojů k digitálnímu euru. Hlavní závěry byly následující:

Nízký zájem veřejnosti – Většina Evropanů nemá o digitální euro zájem, protože již nyní mají k dispozici pohodlné platební metody. Vliv propagace – ECB zjistila, že veřejnost by mohla digitální euro přijmout, pokud by byla vystavena cíleným informačním kampaním. Preference stávajících platebních metod – Evropané stále dávají přednost hotovosti a platebním kartám.

Tato data naznačují, že ECB bude muset digitální euro aktivně propagovat, aby získala podporu veřejnosti. Podobně jako v Číně s e-CNY může dojít k integraci digitálního eura do populárních platebních aplikací, což by usnadnilo jeho přijetí.

Digitální měny centrálních bank jsou programovatelné a mohou mít omezenou dobu platnosti

Lagardeová tvrdí, že digitální euro bude "digitální hotovostí", což však mnozí odborníci zpochybňují. Digitální měny centrálních bank jsou programovatelné a mohou mít omezenou dobu platnosti, což znamená, že je nelze považovat za ekvivalent fyzických bankovek.

CBDC umožňují centrálním bankám detailně sledovat transakce a v krajním případě i omezovat přístup k financím. Pokud by ECB měla možnost například blokovat určité výdaje, mohlo by to znamenat zásadní omezení finanční svobody občanů.

Možné budoucí scénáře zavedení eura

Navzdory nedůvěře veřejnosti bude ECB nadále prosazovat digitální euro a hledat cesty, jak ho zavést do každodenního života Evropanů. Pokud bude digitální euro úspěšně integrováno do populárních platebních systémů, může se stát dominantním nástrojem pro elektronické transakce v Evropě.

Důležité bude sledovat, jak se tento projekt vyvine a jaké další kroky ECB podnikne směrem k digitální měně. Současné kroky naznačují, že jeho zavedení je nevyhnutelné, přestože velká část evropské populace zatím nemá o tuto novinku zájem.