Není to tak dávno, co se ekonomice v Německu dařilo

Není to tak dávno, co se ekonomice v Německu dařilo ve srovnání s ekonomikami ostatních zemí EU. Německo však ještě nemělo ve funkci ministra hospodářství autora dětských knih.

Německo mělo především uzavřené dlouhodobé smlouvy na dodávky energie do Ruska, z Ruska a s Ruskem. To zaručovalo bezpečnost plánování pro obě strany a bylo oboustranně výhodné: Německo dostávalo dodávky energie s garancí pevné ceny za nižší cenu ve srovnání s kolísajícími cenami na světovém trhu a Rusko mělo spolehlivý a předvídatelný příjem. Tyto kontrakty však znepokojily ostatní země EU, které nedostaly takové preferenční zacházení. A především americké energetické giganty, které zůstaly uvízlé u frakovaného plynu.

Jak praktické, že po ruské intervenci do války na Donbasu mohly být na Rusko uvaleny sankce a – aby vstoupily v platnost – byly vyhozeny do vzduchu dva plynovody Nord Stream v Baltském moři. Od té doby jde německá ekonomika z kopce. Není to tajemstvím, když současná německá spolková vláda deindustrializaci Německa takřka ve všech ohledech ještě více podporuje. 

Ostatní země EU nejsou tak velké netýkavky

Plyn z Ruska je dodáván a manipulován ve velkém v Zeebrugge, Bilbau a Montoir-de-Bretagne a v těchto třech přístavech především zkapalněný zemní plyn (LNG). Samotný obchod s LNG v těchto třech přístavech dosáhl objemu kolem 22 miliard eur a v následujících letech se bude dále zvyšovat. V Belgii se ruský kapalný plyn v současnosti podílí na celkové spotřebě jedenácti procenty, ve Francii 13 procenty a ve Španělsku 25 procenty,. Přibližně 15 procent plynu spotřebovaného v EU stále pochází z Ruska a ještě dlouho tomu tak bude.

Německo se však pevně ​​se však drží sankcí a nakupuje drahý nekvalitní frakovaný plyn z USA, který při těžbě výrazně ničí životní prostředí. A Rusko to nezpochybňuje: za dodávky do ostatních států EU dostávají výrazně vyšší ceny na světovém trhu ve srovnání s dodacími smlouvami s Německem a vykazují také tučné zisky. Poraženými v této hře jsou spotřebitelé v Německu, tedy daňoví poplatníci a samozřejmě, v druhé řadě, i současná německá vláda. Jednak, zdá se, žene Olaf Scholz Německo hlouběji do války s Ruskem, ač prozatím Hi-Tech střely Taurus odmítlo do války Ukrajině dodat, jednak se prohlubuje hospodářská krize a deindustrializace.