Rozvojové státy dostanou méně peněz na klimatické projekty

Hlavním tématem konference bylo navýšení finanční podpory rozvojovým zemím, které čelí důsledkům změny klimatu. Zástupci průmyslových zemí slíbili zvýšit roční klimatickou pomoc z aktuálních 100 miliard dolarů na 300 miliard do roku 2035. Peníze mají být určeny na transformaci energetiky a adaptační opatření. Přesto je tento cíl hluboko pod požadavky globálního Jihu, který požadoval alespoň jeden bilion dolarů ročně.

„Tyto prostředky zahrnují nejen veřejné finance, ale také mobilizaci soukromého kapitálu,“ uvedli zástupci průmyslových zemí. Zástupci rozvojových zemí naopak vyjádřili frustraci nad tím, že slíbené částky neodpovídají jejich potřebám.

Čína a státy Perského zálivu peníze na klima nepustí

Západní státy chtěly do odpovědnosti za financování zahrnout také země s vysokými emisemi, jako je Čína nebo státy Perského zálivu. Tyto země však stále využívají svého statusu rozvojových zemí podle pravidel OSN z 90. let. Kompromisem bylo zahrnutí příspěvků multilaterálních rozvojových bank a dobrovolné příspěvky, které si státy mohou nechat uznat.

„Velcí znečišťovatelé, jako je Čína, musí převzít svůj podíl na klimatické odpovědnosti,“ zaznívalo během jednání. Čína i další státy však reagovaly vlažně a naznačily, že jejich zapojení bude spíše symbolické.

Summit žádné nové klimatické cíle nepřinesl

Navzdory očekáváním nedošlo k dohodě na nových krocích ke snižování emisí skleníkových plynů. Země jako Saúdská Arábie, Chile nebo Maledivy označily návrhy za nedostatečné. „Rozhodnutí byla odložena na neurčito,“ konstatovali pozorovatelé.

Jedním z mála konkrétních výsledků bylo oznámení zahájení fondu pro škody a ztráty způsobené extrémními povětrnostními jevy. Fond bude spravován Světovou bankou a první projekty by mohly být financovány již v příštím roce. Dosavadní přísliby dosáhly pouze 730 milionů dolarů, což je jen zlomek částky potřebné na pokrytí škod.

Zástupci států se spíše na konferenci hádali

Rozhovory se neobešly bez konfliktů a obviňování mezi státy. Západní země kritizovaly nedostatečné závazky ze strany velkých znečišťovatelů, zatímco globální Jih požadoval větší finanční podporu. „Příspěvky zůstávají dobrovolné, což je známý problém, který se opakuje,“ uvedl jeden z účastníků.

Kritici také poukázali na ekologický dopad samotné konference. Do Baku přicestovaly stovky účastníků převážně soukromými letadly. „Nikdo zatím nespočítal, kolik emisí CO₂ generovala samotná akce,“ zaznělo na závěr.

Závěr: nevyužitá příležitost

Světový klimatický summit v Baku ukázal propast mezi ambicemi a realitou. Zatímco rozvojové země volají po větší podpoře, průmyslové státy se potýkají s vlastními politickými a ekonomickými omezeními. Bez konkrétních kroků a ambiciózních cílů však naděje na omezení globálního oteplování zůstávají nejasné. Jak shrnul jeden z delegátů: „Mnoho povyku pro nic.“

#Geopolitan #zpravy #zpravyzdomova #zpravyzezahranici #necenzurovanezpravy #zahranicni #ZdenekChytra #klimatickysummit #Baku #financnipomoc #rozvojovezeme #emise #globalniJih #sklenikoveplyny