Americká výzva k nezávislejší Evropě

„Pro Evropu není dobré být trvalým bezpečnostním vazalem Spojených států,“ prohlásil Vance v rozhovoru zveřejněném v pondělí. Ačkoliv podle svých slov Evropu a její obyvatele respektuje a má je rád, apeluje na větší samostatnost: „Nechci, aby Evropané vždy dělali jen to, co jim řeknou Američané. Nemyslím si, že je to v jejich zájmu, a myslím si, že to není ani v našem zájmu.“

Jako příklad uvedl válku v Iráku, do níž USA v roce 2003 vstoupily s podporou Velké Británie, ale bez souhlasu OSN. „Myslím, že mnoho evropských národů mělo pravdu, pokud jde o naši invazi do Iráku,“ uvedl Vance a dodal: „Kdyby byli Evropané trochu nezávislejší a ochotnější se tomu postavit, mohli jsme celý svět uchránit před strategickou katastrofou.“

Chvála Británie, kritika Německa

Zatímco Spojené království Vance ocenil, Německo opět podrobil ostré kritice. Británii přisoudil „dobrou šanci“ na „skvělou dohodu“ s USA a ocenil vřelé vztahy prezidenta Trumpa s britskou královskou rodinou. „Prezident má Spojené království rád. Obdivuje a miluje krále,“ řekl.

Naopak Německo podle něj zůstává příliš závislé na exportu do USA a současně je „tvrdé vůči mnoha americkým společnostem, které chtějí vyvážet do Německa“. Vztahy s Berlínem tak nejsou podle Vance tak vyvážené jako s Londýnem.

Migrační politika jako hrozba pro demokracii

Viceprezident se znovu ostře vyjádřil k migračním politikám evropských vlád. „Jsme velmi frustrovaní,“ uvedl. Podle něj evropští lídři opakovaně ignorují přání občanů, kteří podle průzkumů volají po omezení migrace: „Evropské obyvatelstvo neustále volá po rozumnější hospodářské a migrační politice a evropští lídři stále procházejí volbami a stále nabízejí evropským národům opak toho, pro co zřejmě hlasovali.“

Tato disonance mezi občany a elitami je podle Vanceho velmi nebezpečná. „Pak se demokratický projekt Západu rozpadne,“ varoval. Kritizoval především snahy evropských vlád umlčet opozici a omezit prostor pro demokratickou debatu.

Mnichovský projev a dopady na EU

Vance již dříve vyvolal v Evropě rozruch svým projevem na Mnichovské bezpečnostní konferenci v únoru, kde obvinil evropské vlády, že „se bojí vlastních lidí“. Zmínil také německou politickou scénu, konkrétně izolaci opoziční strany AfD, jako příklad toho, jak establishment potlačuje alternativní názory.

Jeho opakovaná kritika evropských elit naznačuje, že vztahy mezi USA a Evropou by se za administrativy Donalda Trumpa mohly odvíjet jiným směrem – více pragmatickým, méně ideologickým a s důrazem na vzájemnou rovnost.

Budoucnost transatlantických vztahů

Vance ujišťuje, že obchodní vztahy s Evropou se i přes současné napětí budou dále rozvíjet: „Trumpova politika povede k mnoha dobrým obchodním vztahům s Evropou.“ Při tom ale podtrhuje, že je načase, aby Evropa přestala slepě následovat Washington a začala více reflektovat vlastní zájmy a potřeby svých občanů.

Na stole tak zůstává zásadní otázka: bude Evropa dál spoléhat na americké vedení, nebo konečně přijme roli suverénního aktéra na světové scéně?