Ukrajina má velké energetické problémy

Ruské útoky na elektrárny a energetickou infrastrukturu zanechaly zemi ve stavu, kdy není schopna pokrýt své energetické potřeby. „I přes značný dovoz elektřiny z Evropy nebyla země schopna pokrýt 20 % svých energetických potřeb,“ uvádí zpráva. Letní měsíce byly poznamenány řízenými výpadky, a nadcházející zima slibuje ještě větší potíže.

Zimní energetické požadavky a rizika

V zimě bude Ukrajina potřebovat přibližně 18 gigawattů (GW) elektřiny k vytápění svých domovů, ale poškozené elektrárny jsou schopny vyrobit pouze 9 až 10 GW. Podle odborníků hrozí, že i „jediný raketový útok by mohl tuto kapacitu ještě snížit“. Ukrajinské zimy jsou mrazivé, s průměrnými teplotami okolo -5 °C, ale během mrazů mohou klesnout až pod -20 °C. Před více než deseti lety, v roce 2012, zemřelo více než 100 lidí kvůli teplotám dosahujícím -30 °C.

Kvůli této situaci se do diskuze o pomoci zapojil i papež František. „Vyzývám Ukrajince, aby neumírali v mrazu,“ prohlásil 13. října. Evropská unie také přislíbila další podporu, včetně sběru finančních prostředků na nákup potřebného vybavení, jak informuje server Euractiv.

760 milionů eur na energetickou pomoc od EU

Evropské Energetické společenství, které koordinuje pomoc Ukrajině, již vyčlenilo 760 milionů eur na energetickou pomoc. „Nemůžeme dělat víc než shánět peníze, rozvíjet projekty, nakupovat zařízení a dodávat je,“ uvedl vedoucí východoevropské energetické skupiny EU Artur Lorkowski s tím, že „i dva gigawatty obnovené kapacity by mohly být zničeny den po opětovném uvedení systému do provozu“.

Fond již uzavřel smlouvy na 220 megawattů decentralizovaných a flexibilních plynových elektráren a přispěl k rekonstrukci dvou gigawattů kapacity tepelných uhelných elektráren na Ukrajině.

Kromě finanční podpory poskytla EU Ukrajině významnou pomoc připojením její elektrické sítě k evropské. Díky tomuto propojení dostává Ukrajina z Evropy každou hodinu 1,7 GW elektřiny, s očekávaným navýšením na 2,3 GW od listopadu. „Politická podpora pro přijetí vyšších rizik na straně EU by měla umožnit zpřístupnění větší kapacity propojení,“ uvádí Mezinárodní energetická agentura ve své zářijové zprávě.

Problémy s rozšířením připojení

Přestože by teoreticky mohlo rozšíření elektrického vedení zvýšit kapacitu mezi Ukrajinou a Evropou na více než pět GW, v praxi se politické sliby potýkají s tvrdou realitou. „Rumunská a slovenská vláda se stále nechtějí zapojit,“ řekl jeden z pozorovatelů projektu, poukazujíc na to, že rozšíření infrastruktury na ukrajinské straně je již ze 70 % hotové.

Investice do přeshraničního propojení by se podle Ukrajiny mohly vrátit v dlouhodobém horizontu, neboť země plánuje v budoucnu elektřinu vyvážet. To však zároveň komplikuje diskuze o financování, protože některé země si kladou otázku: „Proč bych měl platit za investice do sítě ve prospěch Ukrajiny?“.

Energetická stabilita na Ukrajině je ohrožena

Zatímco Kyjev a jeho spojenci pokračují ve snahách stabilizovat energetickou situaci, Ukrajina zůstává zranitelná vůči ruským útokům. Přesto, jak Lorkowski optimisticky poznamenal, Ukrajinci zůstávají na místě, místo aby hromadně utíkali ze strachu z nadcházející zimy. Zda se podaří udržet energetickou stabilitu, bude záviset nejen na opravách a financích, ale i na ochraně infrastruktury před dalšími raketovými útoky.

#Geopolitan #zprávy #zprávyzdomova #zprávyzeZahraničí #necenzurovanézprávy #zahraniční #ZdeněkChytra #Ukrajina #energie #zima #infrastruktura #elektřina #EU #útoky