Ukrajina na Rusko zaútočí v několika nadcházejících dnech

ATACMS mají schopnost zasáhnout cíle až ve vzdálenosti 300 kilometrů, což Ukrajině umožní provádět hluboké údery na ruském území. Podle amerických zdrojů plánuje Ukrajina uskutečnit první útoky v nadcházejících dnech, ale kvůli operační bezpečnosti nebyly zveřejněny žádné další detaily. První hloubkové údery Ukrajiny budou podle zdrojů agentury REUTERS pravděpodobně provedeny pomocí raket ATACMS, které mají dolet až 190 mil (306 km). Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tuto změnu politiky ocenil, přesto zůstal ve svých komentářích obezřetný. „Údery se nevedou slovy. Takové věci se neoznamují,“ uvedl a dodal: „Střely budou mluvit samy za sebe.“

Bidenova administrativa usiluje o vyjednávání Ukrajiny s Ruskem z „pozice síly“

Jeden z Trumpových nejbližších zahraničněpolitických poradců Richard Grenell Bidenovo rozhodnutí kritizoval. „Eskalace válek před jeho odchodem z funkce,“ uvedl Grenell v příspěvku X, kterým reagoval na tuto zprávu.

Trump zvítězil v prezidentských volbách 5. listopadu. Vysocí představitelé Bidenovy administrativy opakovaně prohlašovali, že využijí zbývající čas. Chtějí zajistit, aby Ukrajina mohla příští rok účinně bojovat. Také usilují o to, aby Ukrajina mohla vyjednat mír s Ruskem z „pozice síly“.

Použití raket SCALP/Storm Shadow povolily již i Francie a Velká Británie

Rozhodnutí Bidenovy administrativy přišlo po měsících naléhavých žádostí Ukrajiny o povolení používat americké zbraně proti Rusku. Podobná rozhodnutí již učinili spojenci Kyjeva, Francie a Velká Británie, které povolily Ukrajině použití raket SCALP/Storm Shadow k úderům na vzdálené cíle. Americké povolení však z hlediska vojenské strategie představuje zásadní změnu, protože USA disponují výrazně větším arzenálem raket než evropské státy.

Podle informací z New York Times bylo Bidenovo rozhodnutí reakcí na nedávné zapojení severokorejských vojáků do konfliktu. Rusko údajně rozmístilo více než 10 000 severokorejských vojáků, z nichž většina operuje v Kurské oblasti na západě Ruska. Tato oblast se stala hlavním bojištěm, kde ruské síly spolu s jednotkami ze Severní Koreje zahájily masivní ofenzivu.

Kurská oblast jako klíčový strategický bod

Kurská oblast, částečně obsazená ukrajinskými jednotkami během srpnové protiofenzívy, je nyní dějištěm tvrdých bojů. Ukrajina se zde snaží odrazit chystaný útok nejméně 50 000 vojáků, jejichž součástí jsou i severokorejské jednotky. Raketové údery hluboko do Ruska by podle podporovatelů použití raket mohly pomoci oslabit tuto ofenzivu, přesto však rozhodnutí vyvolává obavy z eskalace konfliktu.

Rusko již označilo Bidenovo rozhodnutí za „významnou eskalaci“ a varovalo před odvetnými kroky. Řada pozorovatelů ale zároveň dlouhodobě varuje před možnými následky, pokud by údery na ruském území zasáhly citlivé cíle, například oblasti těžby ropy. Takové útoky by mohly destabilizovat světový trh s ropou a dále vyhrotit konflikt.

Skeptické reakce a dlouhodobé výhledy

Navzdory podpoře Bidenovy administrativy někteří pozorovatelé zpochybňují, zda dálkové údery skutečně změní průběh války. Podle nich může být současné rozhodnutí příliš opožděné, stejně jako dřívější dodávky zbraní, například HIMARS, tanků Abrams nebo bojových letounů F-16. „Historie ukáže, že toto rozhodnutí přišlo příliš pozdě,“ uvedl Alex Plitsas, expert z Atlantic Council.

Ukrajina je však přesvědčena, že zrušení omezení umožní jejím jednotkám vést boj efektivněji. Zelenskyj připomněl důležitost schopnosti Ukrajiny využívat rakety dlouhého doletu. „Dnes mnozí v médiích říkají, že jsme dostali povolení podniknout příslušné kroky. Ale údery se nedělají slovy,“ zdůraznil prezident.

Polský ministr zahraničí ocenil Bidena

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski ocenil Bidenovo rozhodnutí jako reakci na zapojení Severní Koreje do války. „Prezident Biden reagoval na vstup severokorejských vojsk do války a masivní ruský raketový útok jazykem, kterému V. Putin rozumí – zrušením omezení pro Ukrajinu na používání západních raket,“ uvedl Sikorski na zasedání Rady Evropy.

Bidenova administrativa: Kyjev musí s Ruskem vyjednávat z pozice síly

Bidenova administrativa se údajně snaží zajistit, aby Ukrajina mohla účinně bojovat i po jeho odchodu z úřadu. Vysocí představitelé opakovaně zdůraznili, že využijí zbývající čas k posílení ukrajinských schopností tak, aby Kyjev mohl v budoucnu vyjednávat z „pozice síly“.

Navzdory skeptickým názorům někteří pozorovatelé věří, že dálkové údery mohou Ukrajině poskytnout potřebnou strategickou výhodu. Jak uvedl Alex Plitsas, senior non-resident fellow v Atlantic Council.: „Odstranění cílových omezení umožní Ukrajincům přestat bojovat s jednou rukou svázanou za zády.“

Navzdory opakovaným prosbám ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Bílý dům dlouho zdráhal povolit Ukrajině použití zbraní dodaných Spojenými státy k úderům na cíle hluboko uvnitř Ruska. Hlavní příčinou této opatrnosti byla obava z eskalace konfliktu, která by mohla přerůst v širší mezinárodní krizi. Spojené státy chtěly minimalizovat riziko přímé konfrontace s Ruskem, zejména pokud by útoky zasáhly strategicky citlivé oblasti. Stejný přístup zaujímali i další spojenci Kyjeva, kteří Ukrajině poskytují vojenskou pomoc, ale zároveň nastavují přísná omezení na to, jak a kde mohou být tyto zbraně použity.

Obávají se, že údery na ruském území by mohly vyprovokovat odvetné akce, jež by mohly vtáhnout do konfliktu členské státy NATO nebo dokonce vést k jadernému konfliktu. Tato obava je mezi západními státy silně zakořeněná, protože širší eskalace by měla nepředvídatelné důsledky nejen pro Ukrajinu, ale i pro globální bezpečnost. Přestože západní země podporují ukrajinské úsilí o obranu svého území, jejich obavy z možných důsledků přímých útoků na ruské cíle často vedou k opatrnosti při rozhodování o rozsahu a charakteru poskytované vojenské pomoci.

#Geopolitan #zpravy #zpravyzdomova #zpravyzezahranici #necenzurovanezpravy #zahranicni #ZdenekChytra #USA #Biden #Ukrajina #rakety #Rusko #ATACMS #konflikt #spojenci #Francie #VelkaBritanie