Zájem EU o Bosnu a Hercegovinu není podle odborníků ekonomický

Bosna a Hercegovina je DE FACTO konferedativní stát na Balkáně, který v podstatě nemá ani politickou, ekonomickou a ani státní jednotu. Ve skutečnosti se skládá ze dvou republik, Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské. V konfederaci spolu muslimští Bosňané a římskokatoličtí Chorvaté žijí – někdy dobře, jindy méně dobře. V republice žijí i ortodoxní Srbové. Tato eticko-náboženská dělicí čára bohužel prozatím zajišťuje, že v Bosně a Hercegovině dlouhodobě nebude ani politická, ani státní jednota, kdy zejména Srbové již nechtějí zůstat součástí uměleckého produktu vytvořeného v roce 1995, ale usilují o připojení k Republice Srbsko. Republika srbská má svého prezidenta, vládu, předsedu vlády, státní znak a státní hymnu.

Centrální vláda státu v Sarajevu se snaží zastavit hnutí za nezávislost v Republice srbské všemi možnými prostředky - neúspěšně. A mezinárodní společenství stále upírá lidem ze Srbska práva udělená Kosovanům.

Právě s tímto státem, který má nemocnou ekonomiku a stejně důkladně zkorumpovaný systém, chce nyní EU zahájit přístupová jednání. V posledních letech tam zjevně došlo k „významnému pokroku v reformách domácí politiky“. Ve skutečnosti různé komise pro lidská práva zdokumentovaly četná porušení.

Zájem EU o Bosnu a Hercegovinu není podle odborníků ekonomický, neboť země je natolik slabá, že zůstane pravděpodobnbě v dlouhodobém přijímacím řízení. Jednání o přistoupení k EU mají spíše geostrategické důvody. Bosna a Hercegovina je totiž členem „Partnerství NATO pro mír“ a hraničí s přímo k Rusku přátelským Srbskem.

#Rusko #Bosna #Hercegovina #Bosna #Hercegovina #rozhovory #EU #Německo #politika #geopolitika #finance #NATO