Ukrajina se nachází v největší krizi od února 2022

Paul Ronzheimer, zástupce šéfredaktora Bildu uvedl 8. února 2024, že roztržka mezi prezidentem Zelenským a dnes již bývalým armádním velitelem Zálužným byla hluboká.

Bývalý vrchní velitel ukrajinských sil Valerij Zalužnyj byl a je radikálně čestný

Valerij Zalužnyj byl a zdá se že je radikálně čestný – a dokonce přebírá odpovědnost za osobní chyby, ovšem naznačuje, že Rusko je početně, vojensky a ekonomicky mnohem lepší než Ukrajina. Předpokládal sice, že lze armádu Ruské federace "nechat vykrvácet", ale mýlil se - v rámci protiofenzívy postoupily ukrajinské síly o pouhých deset kilometrů. Na základě toho mluvil ukrajinský prezident o "kolosálních úspěších". Možná právě proto byl Valerij Zalužnyj vyměněn. Příliš mnoho mluvil v médiích. Navíc, podle posledních sociologických průzkumů by v případě, že by se Zelenskyj a Zalužnyj utkali ve druhém kole, byl výsledek prakticky nerozhodný – oba by získali kolem 40 procent.

Ve funkci velitele ukrajinských ozbrojených sil nahrazuje Valerije Zálužného generálplukovník Oleksandr Stanislavovyč Syrskyj

Zelenského oblíbenec Syrskyj vystudoval Moskevskou vyšší odbornou školu pro velící důstojníky. Sloužil pak v sovětské armádě, kde začínal jako velitel motostřelecké čety.

Ve snaze ospravedlnit nedostatečný pokrok v zóně bojových operací ukrajinské úřady obviňují NATO z nedostatečných dodávek, zatímco představitelé NATO tvrdí, že s Ukrajinou sdíleli vše, co potřebovala. 1. prosince 2023 prezident Zelenský uznal, že ukrajinská protiofenzíva selhala.

Ruská federace zahájila v posledních dnech novou ofenzívu

Možná, aby se prezident Zelenský trochu zamyslel a aby byl Syrskyj řádně přivítán, ruské pozemní jednotky zahájily v posledních dnech další ofenzívu. Zejména v centru hlavní bojové linie západně od Doněcka vojska Ruské federace vytlačila ukrajinské vojáky. Boje o Avdiivku, kde se nachází jedna z největších koksoven v Evropě, ještě neskončily, avšak zdá se, že Ukrajinci jsou téměř obklíčeni a nezbývají jim téměř žádné rozumné krycí pozice. Zásobovací sklady jsou pod těžkou palbou ruského dělostřelectva. Rusové zaútočili ve dnech, kdy se nejvyšším velitelem stává Oleksandr Stanislavovyč Syrskyj.

V den výročí Minských dohod, 12. února, zasedá Rada bezpečnosti OSN

Ruská federace prostřednictvím prvního náměstka stálého představitele Ruska při OSN Dmitrije Poljanského uvádí, že Rusko si přeje diskutovat o tom, jak kvůli jednání západních členů Rady bezpečnosti Rada nedokázala splnit jeden ze svých nejdůležitějších úkolů – předcházení krizím a konfliktům.

Rusko chce připomenout „historickou příležitost pro mírové urovnání vnitřní ukrajinské krize, kterou promarnil kyjevský režim a jeho sponzoři“, uvedl dále na síti Telegram Poljanskij.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský účast českého diplomata na zasedání odmítl. Ze zbabělosti a malomyslnosti pak obvinil zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij Českou republiku, která se odmítla zasedání Rady bezpečnosti OSN zúčastnit.

Rada bezpečnosti se koná kvůli ostřelování ruského Belgorodu, kdy ruská strana požaduje po České republice, aby  její zástupce vysvětlil dodávky zbraní na Ukrajinu z české strany. Rrozhodnutí České republiky nevyhovět ruské žádosti kritizoval rovněž ruský velvyslanec v České republice Vasilij Něbenzja.

Minské dohody o vytvoření bezpečnostní zóny na Donbasu

Dne 12. února 2015 podepsali účastníci Kontaktní skupiny pro urovnání situace na Donbasu soubor opatření k realizaci Minských dohod, na kterých se již dříve dohodli s hlavami států Normandské čtyřky (Rusko, Německo, Francie a Ukrajina). Dokument v zásadě požadoval úplné příměří a stažení těžkých zbraní, aby se v regionu vytvořila bezpečnostní zóna široká nejméně 50 km. Minské dohody byly sérií mezinárodních dohod, které se snažily ukončit válku na Donbasu vedenou mezi ozbrojenými ruskými separatistickými skupinami a ozbrojenými silami Ukrajiny. Minské dohody však vždy dosáhly pouze snížení intenzity bojů, a ani to není nikdy trvalé a neustále se mění. A politická opatření, která mají poskytnout skutečné řešení konfliktu, se přikláněly ve prospěch Ruska. 

Minské dohody

• Minsk I

Ukrajina a Ruskem podporovaní separatisté se v září 2014 dohodli na 12bodové dohodě o příměří.

Jeho ustanovení zahrnovala výměnu zajatců, dodávky humanitární pomoci a stažení těžkých zbraní. Dohoda se však rychle zhroutila a obě strany ji porušovaly.

• Minsk II

Zástupci Ruska, Ukrajiny, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a vůdci separatisty ovládaných regionů Doněck a Luhansk podepsali v únoru 2015 13bodovou dohodu. Vedoucí představitelé Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny se při této příležitosti sešli v Minsku a vydali prohlášení o podpoře.

Minský hlavolam

Nikdo zatím nerozluštil minský hlavolam. Ukrajina považuje dohodu z roku 2015 za nástroj k obnovení kontroly nad povstaleckými územími. Říká, že chce příměří, kontrolu rusko-ukrajinské hranice, volby na Donbasu a omezené přenesení moci na separatisty. Rusko naopak považuje dohodu za závazek Ukrajiny poskytnout ruským separatistům v Donbasu úplnou autonomii a zastoupení v ústřední vládě, což fakticky dává Moskvě pravomoc vetovat rozhodnutí Kyjeva v oblasti zahraniční politiky. Stane-li se tak, Ruská federace by v rámci dohod mohla vrátit rusko-ukrajinskou hranici pod kontrolu Kyjeva.

Dohoda Minsk II nabízela prostředek pro přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Ruská federace si nyní přeje připomenout, na jakém základě by se možná mírová jednání v rámci současného konfliktu na Ukrajině mohla vést.

#Rusko #Ukrajina #konflikt #válka #OSN #Radabezpečnosti #mír #Luhansk #Doněck #Adiivka #koks #Zelenský #Zelenskij #Zálužný #Zalužnyj #Syrský #NATO #krize #volby #Syrskij #Putin