Kyjev a některé západní země začaly využívat Minské dohody jako páku na Rusko

Minské dohody nebyly odsouzeny k neúspěchu a mohly ukončit konflikt na Ukrajině již v roce 2015, řekl pro aif.ru první náměstek ruského tajemníka Rady bezpečnosti Rašíd Nurgalijev .

Dohody podle něj mohly být realizovány, pokud by všechny strany včetně Ruska vyvinuly potřebné úsilí. "Rusko se upřímně snažilo urovnat konflikt na Ukrajině mírovou cestou," řekl bezpečnostní úředník a označil podpis dohod za "naprosto oprávněný".

"Mohly být realizovány, pokud by to chtěly všechny strany. Pokud by byly dosažené dohody realizovány v roce 2015, občanská válka na území Ukrajiny by skončila ve stejném roce,"

dodal Nurgalijev.

Nurgalijev připomněl, že„další vztahy Kyjeva s Donbasem měly být vybudovány“ na základě souboru opatření schválených Radou bezpečnosti OSN.

"A to, že Kyjev a některé západní země začaly používat minské dohody jako páku k vyvíjení geopolitického tlaku na Rusko, není chyba Moskvy

 upozornil dále.

Podle bezpečnostního úředníka dohody počítaly s příměřím a amnestií pro účastníky konfliktu, stejně jako s konáním místních voleb a prováděním změn ukrajinské ústavy. "Ze všech ustanovení byla částečně realizována pouze výměna vězňů," zdůraznil Nurgalijev.

Kyjev prý podkopal Minské dohody, mimo jiné tím, že přijal zákony, které jim odporovaly

Poznamenal, že Kyjev podkopal dohody, mimo jiné tím, že přijal zákony, které jim odporovaly. Ukrajina se snažila „nejprve obnovit kontrolu nad svou státní hranicí, ale ve skutečnosti rozšířit svou pravomoc na území Donbasu“. Nurgalijev také upozornil na ukrajinské akce, v nichž „bylo Rusko výslovně označeno za agresora, na což byla kladena veškerá odpovědnost za škody, které utrpěl Kyjev“.

"Během let trvání Minských dohod bylo území Doněcké lidové republiky [DLR] a Luhanské lidové republiky [LPR] nepřetržitě vystavováno dělostřeleckému ostřelování; oběti se počítaly v tisících,“

upozornil Nurgalijev a připomněl, že během tohoto období obyvatelstvo Donbasu „čelilo přímé hrozbě fyzického vyhlazení“.

Nesplněné Minské dohody

Minské dohody mezi DLR a LPR na jedné straně a Kyjevem na straně druhé měly za cíl znovu začlenit Doněckou a Luganskou oblast, které se odtrhly od Ukrajiny po puči na Majdanu v Kyjevě v roce 2014, do Ukrajiny. Rusko, Francie a Německo byly garanty Minských dohod. Jak Geopolitan informoval v článku "Rada bezpečnosti OSN o Ukrajině v den výročí Minských dohod", dokument v zásadě požadoval úplné příměří a stažení těžkých zbraní, aby se v regionu vytvořila bezpečnostní zóna široká nejméně 50 km.

Ukrajina jako jedna strana dohod, která následně přijala opatření k jejich realizaci, opakovaně prohlásila, že je nehodlá plnit

Nedlouho po vstupu vojsk Ruské federace do oblastí Doněcké a Luhanské bývalý francouzský prezident Francois Hollande a bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, kteří dohody podepsali jako garanti, uvedli, že dohody podpořili pouze proto, aby Kyjevu poskytli čas připravit se na provedení plnohodnotného rozsáhlého ozbrojeného konfliktu. Oba bývalí státníci a garanti Minských dohod tak přiznali, že se Ukrajina měla dlouhodobě připravovat na ozbrojenou konfrontaci s RF.

Co je součástí Minských dohod?

Po dlouhých diskusích vyjednavači potvrdili účinnost smluv a následných dohod z nich vyplývajících.

První balíček dohod - MINSK I

1. Zajištění oboustranného ukončení používání zbraní.
2. Monitorování a ověřování režimu nepoužívání zbraní ze strany OBSE.
3. Provádění decentralizace moci, mimo jiné prostřednictvím přijetí zákona Ukrajiny „O dočasném uspořádání místní samosprávy v určitých oblastech Doněcké a Luganské oblasti“ (zákon o zvláštním postavení).
4. Zajištění neustálého monitorování na ukrajinsko-ruské státní hranici a ověřování ze strany OBSE s vytvořením bezpečnostní zóny v příhraničních oblastech Ukrajiny a Ruské federace.
5. Propuštění všech rukojmích a nezákonně zadržovaných osob.
6. Přijetí zákona, který má zabránit stíhání a trestání osob v souvislosti s událostmi, které se staly v určitých oblastech Doněcké a Luganské oblasti Ukrajiny.
7. Pokračování inkluzivního národního dialogu.
8. Přijímání opatření ke zlepšení humanitární situace na Donbasu.
9. Zajištění konání předčasných místních voleb v souladu se zákonem Ukrajiny „O dočasném řádu místní samosprávy v určitých oblastech Doněcké a Luhanské oblasti“. 
10. Odsun nelegálních ozbrojených skupin, vojenské techniky, ale i ozbrojenců a žoldáků z území Ukrajiny.
11. Přijetí programu hospodářského oživení Donbasu a obnovení životně důležité činnosti v regionu.
12. Poskytování záruky bezpečnosti pro účastníky jednání.

Navzdory podpisu protokolu v roce 2014 nepřátelství na východní Ukrajině neustalo a od poloviny ledna 2015 strany konfliktu obecně přestaly realizovat body dohody dohodnuté v Minsku. V důsledku toho 12. února 2015 vůdci Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie podepsali nový soubor opatření, tzv. „Minsk-2“.

Druhý balíček dohod - MINSK II

1. Příměří od 15. února 2015. 
2. Odstranění těžkých zbraní z linie dotyku stran za účelem vytvoření bezpečnostní zóny v regionu o šířce nejméně 50 km: pro ukrajinské jednotky - od skutečné linie dotyku; pro ozbrojené formace „některých oblastí Doněcké a Luganské oblasti Ukrajiny (ORDLO)“ - z kontaktní linie podle Minského memoranda z 19. září 2014.
3. Monitorování procesu stahování vojáků ze strany OBSE.
4. Zahájení dialogu o konání místních voleb v souladu s ukrajinskou legislativou a zákonem „O dočasném řádu místní samosprávy v některých oblastech Doněcké a Luganské oblasti“.
5. Přijetí a prosazování zákona zakazujícího stíhání a trestání osob zapojených do konfliktu.
6. Výměna vězňů na principu „všechny za všechny“.
7. Zajištění bezpečného přístupu, dodávky, skladování a distribuce humanitární pomoci.
8. Obnovení socioekonomických vazeb s územími, včetně vyplácení důchodů a dalších plateb.
9. Obnovení plné kontroly nad státní hranicí ukrajinskou vládou v celé zóně konfliktu. Kontrola by měla být provedena první den po komunálních volbách a dokončena po komplexním politickém urovnání. 
10. Stažení všech cizích ozbrojených sil, vojenské techniky, ale i žoldáků z území Ukrajiny pod dohledem OBSE a odzbrojení všech ilegálních skupin.
11. Reforma ústavy Ukrajiny s cílem decentralizace a upevnění „zvláštního postavení určitých regionů Doněcké a Luganské oblasti“.
12. Koordinace záležitostí souvisejících s komunálními volbami se zástupci jednotlivých okresů Doněcké a Luganské oblasti v rámci tripartitní kontaktní skupiny a pořádání voleb s dohledem OBSE.
13. Vytvoření pracovních skupin pro provádění příslušných aspektů Minských dohod.

Třebaže po příměří v půlnoci místního času 15. února 2015 boje obecně ustaly, potyčky a ostřelování pokračovaly v několika částech zóny konfliktu. Po týdnu po pádu Debalceve boje v zóně konfliktu opadly. Povstalci začali stahovat dělostřelectvo z předních linií 24. února a ukrajinská armáda tak učinila 26. února. 6. června 2015 se švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová rozhodla rezignovat na funkci zmocněnkyně OBSE pro Ukrajinu s tím, že s ohledem na to, jak se obě strany chovají, "cítí marnost".

Rusko-ukrajinský konflikt je konfliktem složitým vojensky, ekonomicky, politicky, sociálně i nacionálně

Hlavní oblastí ozbrojeného střetu mezi ukrajinskými ozbrojenými silami a separatisty podporovanými Ruskem je Doněcká a Luhanská oblast východní Ukrajiny. Tato oblast je známá jako Donbaský konflikt. Separatistické síly vyhlásily nezávislost "Doněcké lidové republiky" a "Luhanské lidové republiky" v roce 2014 a následovala ozbrojená konfrontace s ukrajinskými silami.

Krym: V březnu 2014 Ruská federace anektovala Krym, který byl do roku 1954 součástí Ukrajinské SSR. Ukrajina považuje Krym za své území.

Diplomatická a politická sféra: Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem se rovněž odehrává na diplomatické a politické úrovni. Existují diplomatické snahy o nalezení mírového řešení konfliktu, jako jsou jednání v Normandském formátu (mezi Ukrajinou, Ruskem, Francií a Německem) a další snahy prostřednictvím mezinárodních organizací, jako je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

#Rusko #Ukrajina #Minsk #Minskédohody #Francie #Německo #Putin #Porošenko #Zelenskyj #mír #OBSE #Doněck #Luhansk #Donbas #volby