JIŽNÍ KOREA V KRIZI: STANNÉ PRÁVO POPRVÉ OD ROKU 1979
Prezident Jižní Koreje Yoon Suk-yeol vyhlásil v zemi stanné právo
Dne 3. prosince 2024, ve večerních hodinách, zažila Jižní Korea událost, která otřásla jejím demokratickým zřízením. Prezident Yoon Suk-yeol vyhlásil stanné právo – dramatický krok, kterým se dočasně ujala vlády armáda. Ve svém projevu odvysílaném v 23:00 místního času (14:00 SEČ) prezident uvedl, že opatření je nezbytné k ochraně národní bezpečnosti před „protistátními silami“.
Tento krok byl reakcí na sílící politický tlak, kterému Yoon čelil. „Tanky, obrněné transportéry a vojáci se zbraněmi a noži budou vládnout v zemi,“ zaznělo z úst hlavního opozičního vůdce Lee Jae-myunga. Znepokojení opozičníci i veřejnost označili rozhodnutí za protiústavní, což vyústilo v bouřlivé protesty.
Politický kontext: Proč prezident sáhl k tak drastickému kroku
Prezident Yoon čelil řadě politických neúspěchů a jeho administrativa se ocitla pod palbou kritiky. Vyhlášení stanného práva bylo zřejmě pokusem odvrátit pozornost od těchto problémů a upevnit svou pozici. Ve svém projevu obvinil opozici z napomáhání Severní Koreji a uvedl, že „protistátní síly působí chaos“. Žádné konkrétní důkazy pro tato tvrzení však nepředložil.
Vojenská opatření zahrnovala okamžité rozmístění vojáků v hlavním městě Soulu a okolních oblastech, obsazení budovy parlamentu, kde na střechách přistávaly vojenské vrtulníky, a zavedení cenzury médií. Armáda zároveň zakázala veřejná shromáždění a politické aktivity.
Podle analytiků byl prezident k vyhlášení stanného práva částečně donucen tím, že ztratil podporu uvnitř vlastní konzervativní strany. Několik vysoce postavených členů strany otevřeně kritizovalo jeho nedostatek strategického vedení a označilo stanné právo za nástroj „politické sebedestrukce“.
Opoziční reakce a mobilizace veřejnosti
Hlavní opoziční Demokratická strana, vedená Lee Jae-myungem, prezidentovo vyhlášení okamžitě odsoudila. Lee nejenže svolal poslance své strany do parlamentu, ale také apeloval na veřejnost, aby se zapojila do odporu proti stannému právu:
„Vážení spoluobčané, přijďte prosím do Národního shromáždění.“
Reakce veřejnosti na sebe nenechala dlouho čekat. Stovky lidí se během noci shromáždily před parlamentem, navzdory přísné vojenské přítomnosti. Davy skandovaly hesla jako „Žádné stanné právo!“, zatímco napětí mezi demonstranty a policií postupně narůstalo.
Parlamentní boj: Zrušení stanného práva
Krátce po 01:00, dne 4. prosince 2024, se opozici podařilo dostat do budovy parlamentu a uspořádat hlasování. Ze 300 poslanců bylo přítomno 190, kteří jednomyslně zrušili vyhlášení stanného práva.
Zákonodárci označili krok prezidenta za „protiústavní“ a „nelegitimní“. Dokonce i předseda prezidentovy vlastní konzervativní Strany lidové moci uvedl, že šlo o „špatný krok“. Armádní a policejní jednotky následně opustily prostory parlamentu, ale prohlásily, že stanné právo zůstává v platnosti, dokud jej formálně neodvolá prezident Yoon.
Historické paralely: Návrat k autoritářským praktikám?
Poslední vyhlášení stanného práva v Jižní Koreji se datuje k roku 1979, kdy byl během převratu zavražděn tehdejší vojenský diktátor Park Chung-hee. Od té doby země prošla významnou demokratizací a stala se jednou z nejstabilnějších demokracií v regionu.
Prezident Yoon však svým krokem vyvolal obavy, že se země může vrátit k autoritářským praktikám. Kritici upozorňují, že vyhlášení stanného práva je nebezpečným precedentem, který může oslabit demokratické instituce.
Mezinárodní a domácí dopady
Rozhodnutí prezidenta okamžitě zaujalo pozornost mezinárodního společenství. Spojenci Jižní Koreje, včetně Spojených států, situaci sledují s obavami. Jihokorejská veřejnost mezitím pokračuje v protestech, přičemž tlak na prezidenta ze strany opozice i jeho vlastní strany roste.
Co bude dál?
Jižní Korea se ocitla na křižovatce. Prezident Yoon dosud formálně stanné právo neodvolal, což znamená, že politické napětí v zemi přetrvává. Mezitím opozice zvažuje další kroky k ochraně ústavního pořádku. Protesty veřejnosti nepolevují a další vývoj bude klíčový pro zachování demokratického zřízení.
Tento incident je jedním z největších testů jihokorejské demokracie od jejího přechodu k parlamentnímu systému v roce 1987. Jak uvedl opoziční vůdce Lee Jae-myung:
„Tanky, obrněné transportéry a vojáci se zbraněmi a noži budou vládnout v zemi... Ale demokracie musí zvítězit.“
#geopolitan #zpravy #zpravyzdomova #zpravyzezahranici #necenzurovanezpravy #zahranicni #zdenekchytra #prezident #jiznikorea #stannepravo #opozice #protesty #armada #demokracie
Zanechte komentář :