Frank #Wright komentuje situaci následovně:

To, co následovalo, je posun v globální politické moci a zpomalená ekonomická #katastrofa, která nadále otřásá Západem jako zemětřesení. Tam, kde byla dříve jistota, jsou nyní pochybnosti. Bývalí spojenci a satelitní státy jako Saúdská Arábie a Argentina se připojují k čínsko-ruskému bloku známému jako #BRICS, který expanduje mimo své zakládající členy Brazílii, #Rusko, Indii, Čínu a Jižní Afriku a bude v blízké budoucnosti zahrnovat až tucet dalších států. V současnosti BRICS kontroluje velkou část světových přírodních zdrojů a výrobní základny. Pokud tato expanze dopadne podle očekávání, bude blok pod vedením Číny ovládat téměř dvě třetiny světových zásob plynu a bude mít HDP o 30 % vyšší než #USA.

Ekonomickými důsledky konfliktu trpí zejména Západ

Mimo Západ žádná země neuvalila na Rusko ekonomické sankce. Ani to se neplánuje. Pokud Putinovým plánem nebylo odcizit si žádného ze svých budoucích obchodních partnerů, pak se zdá, že to fungovalo. To je více, než lze říci o samotných sankcích, které se ukázaly jako katastrofální pro Evropu i Británii. První prognózy od analytiků, jako je JP Morgan, se omezily na předpovídání historicky vysokých cen pohonných hmot. Odmítnutí ruských dodávek je riskantní krok, protože EU získává přes 41 procent zemního plynu a čtvrtinu své ropy z Ruska. Některé země EU, jako Slovensko a Maďarsko, pokrývají až 90 procent svých energetických potřeb z Ruska.

Zpráva londýnské analytické firmy Walbrook Economics z tohoto týdne vysvětluje jednoduchými slovy dopad sankcí na ekonomiku: [Kolega, který vlastní hospodu v Leicesteru, si právě všiml, že účty za energie vzrostly z 18 tisíc na 74 tisíc liber ročně. U jeho restauračniho zařízení to platí pro celý hlavní a rekreační sektor. Upřímně řečeno, bez většího zvýšení cen nebo tlaku na marže se velká část hlavního obchodu uzavře. (listopadový zpravodaj Walbrook Economics „Magické myšlení OBR“).

Důsledky ztráty většiny domácích dodávek zemního plynu paralyzují německý průmysl. Ceny zemního plynu vzrostly o více než 141 % navzdory poklesu dodávek, protože se snaží kompenzovat ztrátu ruského plynu drahým LPG dováženým z USA. Aby kompenzovali toto zvýšení cen, oznámili balíček pomoci ve výši 200 miliard eur na dotování účtů za energii. Německo se zavázalo zastavit dovoz ruské ropy do 31. prosince 2022, což může jen prohloubit již tak vážnou energetickou krizi.

Frank Wright z toho vyvozuje závěr

Německá vláda se zkrátka rozhodla zaplatit mnohem více peněz za mnohem méně plynu. Za plyn pak zaplatí dvojnásobek, protože musí tisknout peníze, aby je dala svým občanům, aby je zaplatili. Platnost podobného systému má ve Spojeném království vypršet v dubnu 2023.

Wright dodává, že Evropa prozatím přežívá následky svých činů tím, že se silně spoléhá na zvýšené veřejné výdaje. Těžko si představit, jak se to dá udržet, když průmyslová výroba v srdci evropské výroby, v Německu, zkolabuje a už se nikdy nevrátí. Hrozí nedostatek ropy, krize, kterou šéf ropného kartelu OPEC dlouho předpovídal. Hlavní analytici se shodli, že v Evropě „zhasnou světla“, pokud se zastaví dodávky ropy a plynu z Ruska.

Wright uzavírá svojí analýzu

Turecko, člen NATO, sedí jako most mezi Evropou a Ruskem. Definitivní rozhodnutí ještě neučinila, zatím raději hraje na obě strany. Rostoucí východní orientace Turecka je však jasným znakem toho, jak daleko jsme od světa minulé zimy, a náznakem toho, odkud vítr vane.