EU CHCE BAREVNOU REVOLUCI V GRUZII
Gruzínský premiér slíbil, že v zemi k ukrajinskému Majdanu nedojde
Podle gruzínského premiéra Irakliho Kobachidzeho ministerstvo vnitra zabránilo útoku na ústavní pořádek země. V zemi se rozhořely násilné protesty poté, co nově zvolená gruzínská vláda pozastavila do roku 2028 jednání o členství země v Evropské unii. Demonstranti se snažili při protestech vniknout do budovy parlamentu. Poškozeny byly nejen okenní tabule budovy, minimálně na jednom místě se z budovy valil černý dým.
Kobachidze na pondělním brífinku oznámil: „V Gruzii nedojde ke scénáři ukrajinského Majdanu, protože země má silné instituce a chytré lidi.“ Podle gruzínského ministerstva vnitra bylo při demonstraci poblíž budovy parlamentu zatčeno 107 lidí. Deset policistů bylo údajně zraněno.
Předseda vlády Gruzie Irakli Kobachidze na síti X dále prohlásil, že volby proběhly demokraticky.
„Někteří lidé, včetně velvyslance EU, nám řekli, že Gruzii uznají, pouze pokud se k moci vrátí vrazi, popravčí, únosci televizních stanic, obchodní vyděrači a lidé, kteří v roce 2008 začali válku. To je pro nás útočná pozice. Když dostanete otázku, že se „nacisté“ musí vrátit, nebo Gruzie nemá žádnou hodnotu. To samozřejmě není správný a zdravý postoj k naší zemi a útok na OBSE vnímáme jako jeho pokračování.
Všichni se musí smířit s tím, že v Gruzii proběhly demokratické volby, v zemi je demokratická vláda, proces formování parlamentu i vlády byl dokončen a prezident Gruzie bude brzy zvolen. Každý, kdo respektuje princip demokracie, musí přijmout vůli gruzínského lidu.“
Manipulace s volbami nebyly prokázány
Gruzínské úřady poukazují na to, že demonstrace začaly po vyhlášení výsledků parlamentních voleb. Jelikož v nich zvítězila vládnoucí strana Gruzínský sen, proevropská opozice výsledky reflexivně odmítá uznat. Přestože se neobjevily žádné známky manipulace s volbami, a to ani po přepočítání dílčích výsledků.
Protesty zesílily poté, co se gruzínská vláda rozhodla pozastavit jednání o členství v EU. Podle názoru demonstrantů podněcovaných EU je toto rozhodnutí suverénní vlády samozřejmě zradou zájmů země a porušením článku 78 gruzínské ústavy, který zakotvuje snahu o evropskou integraci.
Rozhánění demonstrantů skončilo po sedmi hodinách
V sobotu ráno policie ukončila rozhánění demonstrantů, které trvalo téměř sedm hodin. Pro západní média to byla vítaná příležitost, jak opět mohla ukázat fotografie zraněných účastníků. Podobné snímky protiunijních protestů zemědělců v Bruselu nebo jiných hlavních městech EU naopak západní systémová média očerňují jako nacistické pochody.
A k podpoře barevné revoluce proti gruzínské vládě vyzývají i prounijní mainstreamová média, například rakouská ORF s titulkem: „Mezinárodní zděšení nad násilím proti demonstrantům.“
Reakce EU a západní narativ
Vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell jako prodloužený mluvčí americké barevné revoluce odsoudil „použití síly“ proti demonstrantům jako „nepřijatelné“. S tím samozřejmě unisono souhlasila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Rakouská veřejnoprávní televize ORF také pokračuje v pohrávání si se známým narativem o lidovém povstání proti zlým diktátorům ovládaným Ruskem, totiž že gruzínský parlament... „navzdory protestům gruzínský parlament schválil zákon o 'zahraničním vlivu'. Krátce po hlasování vyšly do ulic desetitisíce demonstrantů.“
Vymlácená okna a valící se kouř z budovy parlamentu
Jako vždy se v západních médiích používá narativ oběti a mučedníka: „Shromáždili se před budovou parlamentu... a mávali vlajkami Gruzie a EU.“ Přitom i samotná ORF uvádí, že se demonstranti pokusili vyrazit dveře parlamentu. A videozáznamy z místa jsou ještě více šokující. Rozbitá okna budovy parlamentu a valící se dým z budovy jen dokreslují situaci připomínající události na kyjevském Majdanu z roku 2014.
„Policie pak proti demonstrantům použila slzný plyn, vodní děla a omračující granáty. Několik lidí bylo zraněno.“, pokračuje dále ORF.
Demokratické hlasování o „zákonu o agentech“
Takzvaný „zákon o agentech“ byl přijat drtivou demokratickou většinou 83 hlasů pro a 23 proti. Nicméně vzhledem k tomu, že jeho „oponenti (vidí) jako nástroj k potlačení kritických médií a organizací“, je toto demokratické hlasování Západem zpochybňováno. Cenzurováno je však to, že to byly opoziční síly, kdo se uprostřed parlamentní debaty uchýlil k brutálnímu bití.
Ursula von der Leyenová pokus o barevnou revoluci v Gruzii podporuje
Mezi zatčenými je údajně i Levan Chabeišvili, vůdce největší opoziční strany Sjednocené národní hnutí (UNM). Ten si západním médiím stěžoval, že s ním policie špatně zacházela.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na síti X podpořila prozápadní demonstranty: „Sleduji situaci v Gruzii s velkým znepokojením a odsuzuji násilí v ulicích Tbilisi. Přeji gruzínskému lidu evropskou budoucnost. Gruzie je kandidátem na vstup do EU.“
Její výroky zjevně naznačují, že tato kavkazská země se již stala dalším Bruselem vybraným členským státem EU bez ohledu na výsledky voleb.
Kaja Kallasová kritizuje zákrok proti demonstrantům a zpochybňuje demokratické směřování Gruzie
Kaja Kallasová, šéfka zahraniční politiky Evropské unie, navrhuje zavést sankce proti Gruzii v reakci na násilné potlačení protestů v zemi. Kallasová zdůraznila, že násilí proti pokojným demonstrantům je „nepřijatelné“ a vyzvala gruzínskou vládu, aby respektovala vůli svého lidu i ústavu. „Případné důsledky budou projednány s členskými státy,“ uvedla. Mezi navrhovanými opatřeními zmínila omezení vydávání víz a ekonomické sankce.
Navrhované sankce Evropské unie vyžadují souhlas všech členských států. Tento krok by však mohl narazit na odpor Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán nedávno vyjádřil podporu gruzínskému předsedovi vlády Kobachidzemu. Orbánův postoj tak zpochybňuje schopnost EU dosáhnout jednoty v otázce sankcí vůči Gruzii.
Expremiérka Estonska Kaja Kallasová nevyloučila vyslání evropských vojáků na Ukrajinu
Podle jejího názoru mohou být jednotky nezbytné při dohlížení na dodržování příměří, pokud se na tom strany konfliktu dohodnou.
„Do dnešního dne se diskutovalo o tom, které země jsou připraveny vyslat své vojáky na Ukrajinu. Myslím, že nemá smysl cokoliv vylučovat a připouštět nejednoznačnost ve strategických věcech. V každém případě je to na Ukrajině, jak se rozhodne,“ cituje slova Kallasové agentura ANSA.
Prounijní prezidentka odmítá opustit úřad
Protesty proti postupu gruzínské vlády vedly k rezignaci několika velvyslanců. Prounijní prezidentka Gruzie Salome Zurabišviliová oznámila, že zůstane ve funkci, protože „nelegitimní parlament nemůže zvolit legitimního prezidenta“. Její prohlášení se ale neshoduje s faktem, že manipulace při volbách nebyly prokázány, a to ani po přepočítání dílčích výsledků. Její funkční období skončí v prosinci, kdy bude nového prezidenta poprvé volit parlament a regionální představitelé, nikoli lid.
Premiér Kobachidze prezidentku vyzval, aby po skončení svého mandátu opustila svou pozici. „29. prosince opustí své sídlo a předá budovu řádně zvolenému prezidentovi,“ prohlásil Kobachidze. Dodal, že chápe její „emocionální stav“, ale trvá na dodržení pravidel.
#Geopolitan #zpravy #zpravyzdomova #zpravyzezahranici #necenzurovanezpravy #zahranicni #ZdenekChytra #Gruzie #EU #Majdan #Kobachidze #demonstrace #parlament #sankce
Zanechte komentář :