Rostoucí počet sledovaných osob

Data ukazují, že počet sledovaných občanů stále roste. Podle odpovědi Spolkového ministerstva vnitra (BMI) na dotaz parlamentní skupiny AfD se jedná o nejvyšší číslo za poslední dekádu. Oproti roku 2014 došlo k nárůstu o více než 60 000 záznamů.

Parlamentní skupina AfD upozorňuje, že stále není jasné, kdo přesně je sledován a z jakých důvodů. „Nastal čas podrobit praxi utajování a všechny záležitosti související s bezpečností zkoušce a provést nezbytné reformy,“ uvedl poslanec Jan Wenzel Schmidt.

Ministerstvo odmítá poskytnout podrobnosti

Spolkové ministerstvo vnitra se brání poskytování podrobných údajů o sledovaných osobách. Poslanci se například nedozvěděli, zda jde o islamisty, pravicové či levicové extremisty. Ministerstvo argumentuje „veřejným zájmem“ a tvrdí, že analýza důvodů sledování podle motivů by byla „příliš náročná“. Toto tvrzení vyvolává otázky zejména v době pokročilé digitalizace.

První dotaz poslanců AfD na počet sledovaných byl ministerstvem ignorován. Odpověď byla poskytnuta až na opakovanou žádost, což dále zvyšuje podezření z nedostatečné transparentnosti.

Sledování významných osobností

Mezi sledovanými se objevují i osobnosti veřejného života. Bývalý šéf tajné služby Hans-Georg Maaßen, někdejší člen CDU a kritik současné vlády, je sledován kvůli údajnému pravicovému extremismu. Další sledovanou osobou je novinářka Aya Velázquezová, která zveřejnila informace z protokolů Institutu Roberta Kocha. Ty podle ní ukazují, že koronavirová opatření byla primárně politická, nikoli medicínsky odůvodněná.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy čelí kritice za „pružné kategorizace bezpečnostních hrozeb“. Kritici tvrdí, že úřad příliš snadno označuje osoby za extremistické, čímž zasahuje do jejich práv.

Obavy o osobní svobody

Nárůst počtu sledovaných osob a odmítnutí poskytnout konkrétní informace vzbuzují obavy o překročení státních pravomocí. Kritici varují, že Spolkový úřad pro ochranu ústavy postupuje bez dostatečné kontroly. Poslanec Jan Wenzel Schmidt vyzval k zásadním reformám: „Je nepřijatelné, aby stát sledoval své občany na základě nejasných kritérií a bez transparentnosti.“

Databáze bez analýzy?

Jedním z nejkontroverznějších aspektů je tvrzení ministerstva, že analýza důvodů sledování podle motivů by byla příliš náročná. Toto vysvětlení je v době digitalizace považováno za nedostatečné. AfD žádá jasné odpovědi, které by ukázaly, zda jde o islamisty, pravičáky či levičáky.

Otázky, které zůstávají nezodpovězené

Spolkový úřad pro ochranu ústavy stále odmítá zveřejnit detaily o své činnosti. Mezitím počet sledovaných osob nadále roste a zahrnuje i významné postavy veřejného života. Kritici tvrdí, že Německo čelí nebezpečí přílišného přesahu státu do soukromí občanů, což je v rozporu s demokratickými principy. Transparentní odpovědi a reformy jsou podle odborníků nezbytné k obnovení důvěry v instituci, která má chránit ústavu, nikoli ji obcházet.

#Geopolitan #zpravy #zpravyzdomova #zpravyzezahranici #necenzurovanezpravy #zahranicni #ZdenekChytra #zpravodajskaSluzba #sledovani #Nemecko #extremismus #HansGeorgMaassen #reforma #transparentnost