Resort obrany má na příští rok připravené projekty v hodnotě až 2,3 % HDP

Resort obrany má na příští rok připravené projekty v hodnotě až 2,3 % hrubého domácího produktu, přičemž se očekává, že nárůst výdajů bude pokračovat rok od roku. Ministryně Jana Černochová (ODS) po zasedání velitelského shromáždění upozornila, že obrana čelí stejným problémům jako nábor vojáků – pokud nebude fungovat podpora civilní části, bude tím trpět armáda i obrana země.

Dosažení nákladů tří procent na obranu během několika let, jak o něm v pondělí hovořil premiér Petr Fiala (ODS), podle Černochové dokáže Česká republika unést. Problémy však vidí zejména v nedostatečných personálních kapacitách pro řízení akvizic.

Finanční tlak a investice do technického zázemí

Náčelník generálního štábu Karel Řehka odhaduje nakumulovaný vnitřní dluh za období, kdy Česká republika nedávala ani dvě procenta HDP na obranu, na více než šest set miliard korun. Podle něj současná úroveň financování nestačí k zacelení potřeb obrany.

Vedle nákupu „železa“ bude podle Černochové potřeba budovat technické zázemí – ať už půjde o rekonstrukce letišť či zázemí pro novou pěchotní techniku. Někteří politici však varují, že růst výdajů na obranu může znamenat i postupné zvyšování daní. Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) uvedl:
„Neříkám hned sáhnout do navyšování daní, ale jít postupně. Pokud by to nebylo reálné, co se bavíme o fondech z Evropské unie a o nějakých možnostech ušetření, tak bych se bavil i o navýšení na příjmové stránce.“

Člen téhož výboru Josef Bělica (ANO) dodal:
„My si samozřejmě uvědomujeme, že peníze na obranu jsou důležité, ale také je třeba si uvědomit, že by měly být čerpány efektivně a měly by mít pro armádu přínos v podobě moderní a nejmodernější techniky.“

Armáda má nedostatek personálu a problémy s náborem

Černochová konstatovala, že armáda nemá dostatek profesionálů ani příslušníků zálohy, ačkoli se jejich počty pomalu zvyšují. Nedostatek personálu je podle ní možná ještě vážnějším problémem než finance, neboť neexistuje jednoduché a rychlé řešení, jak tuto situaci napravit.

„Stejným problémům s náborem čelíme i v civilní části resortu, například ve stavebních, akvizičních či ekonomických oblastech máme zásadní problém se získáváním nového personálu. A to je pro armádu stejně závažný problém jako nedostatek vojáků. Za posledních třicet let totiž došlo k přesunu velké části obslužných činností do civilní části, a pokud nebude tato podpora funkční, bude tím trpět armáda,“ varovala Černochová.

Plány do roku 2030 a vojenská expanze

Řehka připomněl, že v současnosti má armáda bezmála 24 tisíc vojáků, ale strategické armádní dokumenty cílí na 30 tisíc do roku 2030. „Navzdory tomu jsme v loňském roce přidali do armády tak málo vojáků, že celkový nárůst je jen nějakých 176,“ poznamenal. Nové alianční cíle výstavby schopností dále ukazují potřebu až 37 500 vojáků pro naplnění požadavků na kolektivní odstrašení a obranu.

K dosažení těchto cílů by armáda musela během dekády nabobtnat o přibližně 14 tisíc vojáků, což představuje nárůst asi o 60 % oproti současnému stavu. „Je zjevné, že tímto tempem, jak to běželo dosud, to nedáme. A když nějaký systém nefunguje, je potřeba ho změnit,“ podotkl Řehka. Nyní se bude pracovat na analýze dosažitelnosti a udržitelnosti personálu, aby byla poskytnuta objektivní vojenská doporučení pro politické představitele.

Personální situaci na ministerstvu kritizuje opozice

Černochová zmínila novelu zákona o vojácích z povolání, která mimo jiné navyšuje některé finanční benefity, včetně náborového příspěvku. Tato novela čeká na projednání v Senátu, ačkoli ministryně zdůraznila, že hlavním motivem pro službu nejsou pouze peníze, ale také nefinanční motivace.

Personální situaci na ministerstvu kritizuje opozice. Podle bývalého šéfa resortu obrany z dob vlády ANO Lubomíra Metnara spory mezi Černochovou a náčelníkem generálního štábu Řehkou znemožňují efektivní spolupráci armády a ministerstva. Zmiňován je také odchod vrchní ředitelky ekonomické sekce Blanky Cupákové a ředitele rozpočtového odboru Zdeňka Roziny.

Modernizace armády a bezpečnostní záruky

Shromáždění se koná den po třetím výročí od začátku zahájení zvláštní vojenské operace na Ukrajině. Černochová připomněla, že poprvé na zasedání armádních špiček stanula v předvečer zahájení rozsáhlé ruské agrese, kdy tuzemská armáda čelila pandemii, živelným pohromám a dokonce i převratům v Africe, kdy bylo nutné stahovat vojáky.

„Ale nastartovali jsme největší modernizaci armády v její novodobé historii, navzdory turbulentnímu ekonomickému vývoji jsme prosadili zásadní garanci finančních prostředků pro obranu a měnili jsme i další legislativu,“ uvedla Černochová. Dodala:
„Ty poslední tři roky jsme se fakt nenudili.“

Řehka: „Chystáme se na boj, a chystáme se na něj, abychom se mu vyhnuli.“

Řehka zdůraznil, že NATO dnes potřebuje urychleně vybudovat věrohodné odstrašení a obranu, aby se předešlo problémům v horizontu dalších let. Podle něj je situace naléhavá a nezbývá moc času, proto je třeba „šlápnout do pedálů“.

„Chystáme se na boj, a chystáme se na něj, abychom se mu vyhnuli,“ prohlásil Řehka. Uplynulé týdny podle jeho slov ukazují, že situace ve světě se nelepší. Zmínil pokračující ruskou agresi na Ukrajinu, napětí na Blízkém východě i v oblasti Sahelu. „Nic z toho nemění naše plány, právě naopak. To, co stojí před námi, je mnohem větší a urgentnější, než úkoly, které jsme dosud plnili,“ podotkl.

Černochová chce dále dodávat munici na Ukrajinu

V souvislosti s případným uzavřením mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou se v posledních dnech hovoří o možném vyslání evropských mírových sil na Ukrajinu. Černochová však varovala, že v této otázce je nutné počkat na více informací a jasné parametry, aby nedošlo k unáhleným sdělením, která by děsila českou veřejnost.

Podle Řehky je diskuse o vyslání mírových sil v současné fázi absolutně předčasná. Velitelské špičky se setkávají pravidelně – podzimní setkání se zaměřují na plány na následující rok, zatímco únorová slouží k vyhodnocení výsledků minulého období. Na posledním podzimním shromáždění prostřednictvím videovzkazu vystoupil také prezident Petr Pavel, kdy vedoucí představitelé zdůraznili úmysl dále podporovat Ukrajinu a nutnost, aby Česko plnilo své závazky vůči NATO, přičemž se řešila také potřeba zlepšení náboru vojáků.

Černochová na tiskové konferenci připomněla, že díky této iniciativě se Česká republika stala jedním z největších dodavatelů munice na Ukrajinu a uvedla:
„Ta nás stále žádá o pomoc a my ji chceme poskytovat,“ čímž poukázala na důležitost vojenské i humanitární pomoci.