Scholzova výzva k urychlení reformy

Olaf Scholz se během summitu EU v Bruselu projevil odhodlaně a výzvu k rychlé realizaci reformy předložil jako klíčový bod svého programu. „Je pro něj důležité, aby azylová reforma 27 států EU, která byla po osmi letech jednání schválena v květnu, 'nebyla jen postupně realizována, ale aby se urychlila'.“ Scholz zdůraznil, že Německo bude rychle předkládat potřebné zákony Spolkovému sněmu, ale apeloval na ostatní státy, aby učinily totéž co nejdříve.

Konkrétně Scholz požaduje, aby členské státy zavedly standardizované a rychlé azylové řízení na vnějších hranicích EU. Tento systém by měl umožnit rychlé posouzení žádostí o ochranu a v případě neopodstatněných žádostí umožnit okamžité vyhoštění uprchlíků přímo z vnější hranice EU.

Odpor ze strany států s vnějšími hranicemi

Scholzovy návrhy na zrychlení azylových řízení však narážejí na odpor zemí s vnějšími hranicemi EU, jako jsou Řecko, Itálie a Maďarsko. Tyto země argumentují, že potřebují více času na zavedení opatření, které byly součástí azylového balíčku. Opatření přijatá na jaře mají být plně implementována až v červnu 2026, a mnoho států požadovalo dvouleté přechodné období z logistických důvodů.

Zatímco Scholz tlačí na rychlejší postup, další země v čele s Římem a Aténami podporují návrh, aby v případě přetížení jednotlivých států byly uprchlíci přerozděleni po celé EU podle systému kvót. Tento systém navrhuje Evropská komise, ale narazil na odpor ze strany Polska, Rakouska a Maďarska, které se striktně staví proti kvótám.

Debata o deportacích a návratových centrech

Summit EU se vedle zrychlení azylových řízení zabýval i otázkou, jak by měla migrační politika v Evropě vypadat do budoucna. Jedenáct členských států EU jednalo o podpoře deportací a zřizování tzv. návratových center ve třetích zemích. Tento přístup již zavedla Itálie, která v Albánii nechala italskými úředníky posuzovat žádosti o azyl.

Nicméně, Scholz se k tomuto návrhu staví skepticky. Podle něj by outsourcing azylového řízení do třetích zemí zvládl jen malý počet žádostí, což pro Německo, které čelí přílivu stovek tisíc migrantů, není řešením. „Je jasné, že koncepty, které představují velmi málo, malé kapky, pokud se podíváte na čísla, nejsou skutečně řešením pro tak velkou zemi, jako je Německo,“ prohlásil Scholz.

Německo je silně migrací zasaženo

Německo čelí značnému tlaku kvůli vysokému počtu nelegálních migrantů. V roce 2023 přišlo do Německa více než 300 000 migrantů, což vyvolává potřebu efektivního řešení migrační politiky. Scholz upozornil, že malá čísla deportací nestačí na řešení tohoto problému: „Někdy 1 000, někdy 2 000 nestačí, pokud chcete tento počet výrazně snížit.“

Budoucnost azylové politiky v EU

Summit EU ukazuje, že migrační politika zůstává v Evropě kontroverzní otázkou. Zatímco Německo tlačí na rychlejší reformu a standardizaci azylových řízení, jiné členské státy prosazují přerozdělovací kvóty nebo outsourcování azylového procesu do třetích zemí. Rozhodnutí o budoucnosti evropské migrační politiky bude mít zásadní dopady na stabilitu a spolupráci v rámci Evropské unie, ale cesta k dohodě zůstává komplikovaná.

#Geopolitan #zpravy #zpravyzdomova #zpravyzezahranici #necenzurovanezpravy #zahranicni #ZdenekChytra #OlafScholz #azylovareforma #EU #migrace #deportace #Nemecko #kvoty