Rusko válku podle Lavrova nechce

Carlson začal přímou otázkou: „Jsou Spojené státy a Rusko ve vzájemné válce?“ Lavrov odpověděl jednoznačně: „Nechtěl bych to nazývat válkou. Rusko válku nechce.“ Podle něj by vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy mohly být normální, pokud by obě strany respektovaly zájmy toho druhého.

Lavrov zdůraznil, že prezident Vladimir Putin se vždy vyjadřoval o americkém lidu pozitivně. „Neexistují žádné důvody, proč by Rusko a USA nemohly spolupracovat,“ dodal.

Ukrajinské řízené střely nelze provádět bez zapojení Západu

Na otázku, proč Spojené státy podporují Ukrajinu, pokud s Ruskem nejsou oficiálně ve válečném stavu, Lavrov odpověděl: „Oficiálně nejsme ve válce, ale existuje něco jako hybridní válka.“ Kreml si je podle něj vědom toho, že bez západního vojenského personálu by nebylo možné řídit ukrajinské útoky střel dlouhého doletu.

„Nebezpečné je i to, když západní politici a think-tanky hovoří o omezeném použití taktických jaderných zbraní,“ varoval Lavrov. Podle něj Západ neustále testuje, jak daleko může zajít, pokud jde o takzvané „červené linie“ Ruska. „To je velmi vážná chyba,“ zdůraznil.

Bezpečnostní záruky Ruska jsou hlavním požadavkem na mír

Lavrov vyjádřil připravenost jednat o míru, ale za podmínky, že Západ začne brát vážně bezpečnostní zájmy Ruska. „Rusko bojuje za své legitimní a bezprostřední bezpečnostní zájmy,“ řekl. Zvláštní pozornost věnoval situaci ruskojazyčného obyvatelstva na východě Ukrajiny.

Podle Lavrova ukrajinská vláda přijala zákony, které omezují ruštinu v médiích, školách i veřejném prostoru. „Šlo to tak daleko, že byla zavedena omezení i pro pravoslavnou církev,“ upozornil.

Hypersonické zbraně jsou podle Lavrova pouze odpovědí na kroky NATO

Rusko je podle Lavrova nuceno reagovat na kroky NATO, jako je povolení Ukrajiny vypálit na Rusko rakety dlouhého doletu. „Rusko by za žádných okolností nedovolilo, aby NATO dosáhlo svého cíle strategické porážky Ruska,“ vysvětlil Lavrov a dodal, že vývoj hypersonických zbraní je reakcí na tyto kroky.

Sankce posilují ruskou soběstačnost

Carlson se dotkl i otázky sankcí. Lavrov uvedl, že by Rusko rádo žilo bez sankcí, ale dodal, že díky nim se Rusové učí spoléhat sami na sebe. „V tomto ohledu nás sankce posilují,“ řekl.

Lavrov také zmínil vztahy s Čínou, které označil za bezproblémové. Obě země podle něj mají společné zájmy a jsou sousedy, což usnadňuje spolupráci.

Lavrov označil Trumpa za pragmatika

Na otázku, co si myslí o Donaldu Trumpovi, měl Lavrov překvapivě pozitivní slova. „Trump je silná osobnost. Je fixován na výsledky. Vůči Rusku se chová otevřeně, ale to neznamená, že je proruský. Jednoznačně zastupuje americké zájmy,“ uvedl Lavrov.

Cesta k míru?

Rozhovor s Lavrovem ukazuje, že ruská strana sice zdůrazňuje ochotu jednat, ale klade jasné podmínky, které Západ dosud odmítal akceptovat. Současná situace spíše naznačuje pokračující patovou situaci, kde diplomacie ustupuje vojenským zájmům obou stran. Jestli se podaří najít cestu k ukončení konfliktu, závisí na změně přístupu na obou stranách.

Uveřejňujeme celý 80minutový rozhovor v českém překladu:

Tucker Carlson: Ministře Lavrove, děkuji vám za tento rozhovor. Jsou podle vás Rusko a USA ve vzájemné válce?

Sergej Lavrov: To bych neřekl. A v každém případě to není to, co chceme. Samozřejmě chceme mít normální vztahy se všemi našimi sousedy, zejména s tak velkou zemí, jako jsou USA. Prezident Vladimir Putin opakovaně vyjádřil úctu k americkému lidu, k americké historii, k americkým úspěchům ve světě a nevidíme důvod, proč by Rusko a Spojené státy nemohly spolupracovat v zájmu vyššího dobra.

Tucker Carlson: Ale USA financují konflikt, do kterého jste zapojeni, a nyní umožňují útoky na samotné Rusko. Takže to nepředstavuje válečný akt?"

Sergej Lavrov: No, oficiálně nejsme ve válce. Ale to, co se děje na Ukrajině, je něco, čemu se říká "hybridní válka". Já bych to tak nazval také. Je známo, že Ukrajinci by bez podpory americké armády nebyli schopni používat moderní zbraně dlouhého doletu. To je nebezpečné, o tom není pochyb.

Nechceme situaci zhoršovat, ale nyní, když jsou ATACMS a další zbraně dlouhého dosahu používány proti srdci Ruska, vysíláme varovné signály, jako jsme to udělali před několika týdny s novým zbraňovým systémem Orešník. Doufáme, že tento signál bude pochopen a brán vážně.

Víme však také, že někteří představitelé Pentagonu a dalších institucí, jako je NATO, začali v poslední době tvrdit, že NATO je obrannou aliancí, ale že může udeřit jako první, protože útok je nejlepší obranou.

Někteří jiní ze Strategického velení USA (STRATCOM), jmenoval se (admirál) Thomas Butschanan, představitel STRATCOM, například uvedli, že omezená výměna jaderných úderů je myslitelná.

Tento druh hrozby je skutečně znepokojující.

Protože pokud se řídí logikou, kterou v poslední době vyslovují někteří lidé ze Západu, kteří nevěří, že Rusko má červené linie, vyhlásilo své červené linie, které se neustále posouvají. To je velmi vážná chyba. Rád bych to řekl v odpovědi na tuto otázku.

Nejsme to my, kdo začal tuto válku.

Prezident Putin několikrát řekl, že jsme zahájili speciální vojenskou operaci, abychom ukončili válku, kterou kyjevský režim vedl proti vlastnímu lidu v Donbasu.

Prezident Putin dal ve svém nedávném prohlášení jasně najevo, že jsme připraveni na každou eventualitu. Upřednostňujeme však mírové vyjednávání založené na respektování legitimních bezpečnostních zájmů Ruska a lidí žijících na Ukrajině jako Rusové a jejich základních lidských práv. Jejich právo na jazyk a náboženství bylo zrušeno řadou zákonů přijatých ukrajinským parlamentem. To začalo dávno před zvláštní vojenskou operací.

Od roku 2017 byly přijaty zákony o zákazu výuky v ruštině, o zákazu působení ruských médií na Ukrajině, o zákazu práce ukrajinských médií v ruštině a nejnověji došlo ke zrušení všech kulturních akcí v ruštině. Ruské knihy byly vyřazeny z knihoven a zničeny. Nejnovějším příkladem byl zákon o zákazu ukrajinské pravoslavné církve.

Víte, je velmi zajímavé, když lidé na Západě říkají, že chtějí, aby se tento konflikt vyřešil na základě Charty OSN a respektování územní celistvosti Ukrajiny a Rusko se musí stáhnout. Generální tajemník OSN říká podobné věci. Jeho zástupce nedávno zopakoval, že konflikt musí být vyřešen na základě mezinárodního práva, Charty OSN a rezolucí Valného shromáždění při respektování územní celistvosti Ukrajiny. To je chybné vyjádření, protože pokud chcete respektovat Chartu OSN, musíte ji respektovat celou. Charta OSN mimo jiné uvádí, že všechny země musí respektovat rovnost států a právo na sebeurčení.

Zmiňují se také o rezolucích Valného shromáždění OSN, přičemž mají na mysli množství rezolucí, které přijalo po zahájení speciální vojenské operace a které vyzývají k odsouzení Ruska a k opuštění ukrajinského území v hranicích z roku 1991.

Jsou však i další rezoluce Valného shromáždění OSN, o kterých se nehlasovalo, ale byly jednomyslné, a mezi nimi je i deklarace o zásadách vztahů mezi státy na základě Charty. A v ní se jasně uvádí, že každý musí respektovat územní celistvost států, jejichž vlády respektují právo lidí na sebeurčení a z tohoto důvodu zastupují veškeré obyvatelstvo žijící na daném území.

Je absurdní tvrdit, že vláda, která se na Ukrajině dostala k moci v únoru 2014 vojenským pučem, zastupovala obyvatele Krymu nebo východní a jižní Ukrajiny. Je zřejmé, že obyvatelé Krymu tento převrat odmítli. Řekli, nechte nás na pokoji, nechceme s vámi mít nic společného.

Donbas a Krym uspořádaly referendum a připojily se k Rusku. Donbas byl pučisty, kteří se dostali k moci, prohlášen za teroristickou skupinu. Byli ostřelováni a napadáni dělostřelectvem. Začala válka. Skončila v únoru 2015 a byly podepsány Minské dohody. 

Měli jsme upřímný zájem ukončit toto divadlo realizací minských dohod. To však bylo sabotováno pučistickou vládou na Ukrajině. Byla vyzvána, aby zahájila přímý dialog s lidmi, kteří puč nepřijali, a aby podpořila hospodářské vztahy s touto částí Ukrajiny. A tak dále. Nic z toho nebylo provedeno.

Vláda v Kyjevě řekla, že s nimi nemluvíme. Přestože požadavek mluvit přímo s (separatistickými republikami) schválila Rada bezpečnosti. A pučisté řekli, že jsou to teroristé, my proti nim bojujeme, oni zemřou ve svých sklepeních, protože my jsme silnější.

Pokud by k převratu v únoru 2014 nedošlo a byla by realizována dohoda dosažená den předtím mezi tehdejším prezidentem a opozicí, zůstala by Ukrajina s Krymem jedním státem. To je naprosto jasné.

Dohodu nedodrželi. Místo toho zinscenovali převrat. Dohoda mimochodem předpokládala vytvoření vlády národní jednoty v únoru 2014 a uspořádání předčasných voleb, které by tehdejší prezident prohrál. To všichni věděli. Ale byli netrpěliví a druhý den ráno vtrhli do vládních budov. Vyšli na Majdan a oznámili, že vytvořili vládu vítězů.

Místo vlády národní jednoty, která by připravila nové volby, vznikla vláda "vítězů". Jak mohou tuto vládu v Kyjevě respektovat ti, kteří byli údajně "poraženi"?

Právo na sebeurčení je mezinárodněprávním základem dekolonizace v Africe, která proběhla na základě lidského práva na sebeurčení. Lidé v koloniích nikdy nevnímali koloniální mocnosti jako své zástupce.

Z téhož důvodu lidé na východě a jihu Ukrajiny, obyvatelé Donbasu a Novorosie, nepovažují Zelenského režim za své představitele. Jak by mohli, když jejich kultura, jejich jazyk, jejich tradice, jejich náboženství jsou zakázány?"

První článek Charty OSN, na který si Západ v ukrajinském kontextu nikdy nevzpomene, říká: "Respektovat lidská práva všech bez ohledu na rasu, pohlaví, jazyk nebo náboženství.".

Vezměte si jakýkoli konflikt. Spojené státy, Británie, Brusel vždy zasáhnou, protože údajně došlo k porušení lidských práv. "Musíme obnovit lidská práva v takové a takové zemi." Na Ukrajině slova "lidská práva" nikdy nevyslovili, protože tato lidská práva jsou pro rusky mluvící obyvatelstvo zákonem zcela zrušena.

Když tedy lidé říkají, že bychom měli konflikt řešit na základě Charty OSN, nesmíme zapomínat, že Charta se netýká jen územní celistvosti. Územní celistvost lze respektovat pouze tehdy, pokud jsou vlády legitimní a respektují práva vlastního lidu.

Tucker Carlson: Chci se vrátit k tomu, co jste řekl před chvílí o nasazení nebo odhalení systému hypersonických zbraní, o kterém jste řekl, že je signálem pro Západ. Jaký přesně signál? Myslím, že mnoho Američanů si ani neuvědomilo, že se to stalo. Jaký vzkaz jste chtěl vyslat světu?

Sergei Lavrov: No, vzkazem je, že USA a jejich spojenci, kteří poskytují své zbraně dlouhého doletu kyjevské vládě, musí pochopit, že jsme připraveni použít všechny prostředky, abychom zabránili tzv.

Bojují o udržení hegemonie nad světem v každé zemi, v každém regionu, na každém kontinentu. My bojujeme za naše legitimní bezpečnostní zájmy. Říkají například, že chceme hranice z roku 1991. (Senátor) Lindsey Graham, který před časem navštívil Volodymyra Zelenského, v jeho přítomnosti bez obalu řekl, že Ukrajina je velmi bohatá na vzácné zeminy a toto bohatství nemohou přenechat Rusům. Musí si ho vzít.

Takže bojují za režim, který je připraven prodat nebo odevzdat všechny přírodní a lidské zdroje Západu. My bojujeme za lidi, kteří na těchto územích žili, jejichž předkové tato území skutečně po staletí rozvíjeli, stavěli města a budovali továrny. Jde nám o lidi, ne o přírodní zdroje, které chce někdo ve Spojených státech mít a nechat Ukrajince sedět na těchto přírodních zdrojích jako otroky.

Zpráva, kterou jsme chtěli vyslat testováním tohoto hypersonického systému v akci, je, že jsme připraveni udělat cokoli, co bude třeba k obraně našich legitimních zájmů.

Nechceme ani pomyslet na jadernou válku s USA. Naše vojenská doktrína říká, že nejdůležitější je vyhnout se jaderné válce. Mimochodem, byli jsme to my, kdo v lednu 2022 inicioval poselství, společné prohlášení vedoucích představitelů pěti stálých členů Rady bezpečnosti, že uděláme vše pro to, abychom se vyhnuli vzájemné konfrontaci, abychom vzájemně uznali a respektovali své bezpečnostní zájmy a obavy. To byla naše iniciativa.

Bezpečnostní zájmy Ruska však byly zcela ignorovány, když zároveň odmítli návrh smlouvy o bezpečnostních zárukách pro Rusko, pro Ukrajinu v kontextu koexistence a v kontextu, kdy Ukrajina nikdy nebude členem NATO nebo jiného vojenského bloku.

Tyto bezpečnostní zájmy Ruska byly Západu, NATO a Spojeným státům představeny v prosinci 2021. Několikrát jsme o nich diskutovali, včetně mého setkání s (americkým ministrem zahraničí) Antony Blinkenem v Ženevě v lednu 2022. A to bylo odmítnuto.

Chceme se tedy za každou cenu vyhnout nedorozumění. A protože to někteří lidé ve Washingtonu, Londýně a Bruselu nechápou, pošleme jim další zprávy, pokud z toho nevyvodí potřebné závěry.

Tucker Carlson: To, že se tu skutečně bavíme o možném vzájemném úderu jadernými zbraněmi, jsem nikdy nepovažoval za možné.

A to vyvolává otázku, kolik tajného dialogu probíhá a probíhalo mezi Ruskem a Spojenými státy v posledních dvou a půl letech? Existují takové kanály dialogu?

Sergej Lavrov: Existuje několik kanálů, ale především o výměně zadržených v Rusku a v USA. Proběhlo několik výměn vězňů.

Existují také kanály, které nejsou inzerovány, ale Američané jejich prostřednictvím v podstatě vysílají stejnou zprávu, jakou vysílají veřejně: Musíte se vzdát, musíte přijmout náš způsob, který vychází z ukrajinských potřeb a pozic. Podporujete tuto naprosto nesmyslnou "mírovou formuli" Volodymyra Zelenského, která byla nedávno doplněna jeho "plánem vítězství".

Uspořádali několik setkání, kodaňský formát, Bürgenstock (Švýcarsko) atd. A chlubí se, že v první polovině příštího roku svolávají další konferenci a laskavě na ni pozvou Rusko. A pak Rusku dají ultimátum.

To vše se vlastně opakuje na různých důvěrných kanálech.

Nyní slyšíme něco jiného, včetně prohlášení Vladimíra Selenského, že nyní můžeme zmrazit frontu. Ukrajina bude přijata do NATO, ale záruky NATO by se v tuto chvíli vztahovaly pouze na území kontrolované vládou, zbytek by byl předmětem jednání. Konečným výsledkem těchto jednání však musí být v zásadě úplné stažení Ruska z ruského území. Zanechat ruský lid nacistickému režimu, který zrušil všechna práva ruskojazyčných občanů jejich vlastní země.

Tucker Carlson: Jestli se mohu vrátit k otázce výměny jaderného kalu. Neexistuje tedy žádný mechanismus, kterým by spolu představitelé Ruska a Spojených států mohli mluvit a vyhnout se tak nedorozuměním, která by mohla zabít stovky milionů lidí.

Sergej Lavrov: Ne, ne, máme takové kanály, které se automaticky aktivují při odpálení balistických raket. Například když byla odpálena naše hypersonická raketa středního doletu Orešník. S třicetiminutovým předstihem systém odeslal zprávu do Spojených států. Ty věděly, co se děje, aby nedošlo k nebezpečným nedorozuměním.

Tucker Carlson: To zní velmi nebezpečně.

Sergej Lavrov: Byl to test.

Tucker Carlson: Test, dobře. Ale jen by mě zajímalo, jak moc vás to znepokojuje, vzhledem k tomu, že se nezdá, že by mezi oběma zeměmi probíhal nějaký velký dialog. Obě strany mluví o vyhlazení populace té druhé. Že se to může nějak vymknout kontrole ve velmi krátké době a nikdo to nedokáže zastavit. Zdá se mi to neuvěřitelně nezodpovědné.

Sergej Lavrov: Ne, nemluvíme o vyhlazení žádné populace. My jsme tuto válku nezačali. Už léta varujeme, že rozšiřování NATO stále blíže k našim hranicím bude problémem.

V roce 2007 to Putin začal vysvětlovat těm, kteří hlásali "konec dějin" a nárokovali si nadvládu.

Když došlo k převratu (na Ukrajině v roce 2014), Američané se netajili tím, že za ním stojí. Proběhl rozhovor mezi Victorií Nulandovou a tehdejším americkým velvyslancem v Kyjevě, kteří diskutovali o tom, kdo by měl po převratu převzít novou vládu. Uvedla částku 5 miliard dolarů, kterou USA investovaly, aby zajistily, že vše proběhne tak, jak si Američané přejí.

Nemáme v úmyslu vyhladit Ukrajince. Jsou to bratři a sestry ruského národa.

Tucker Carlson: Kolik myslíte, že jich zatím zemřelo na obou stranách?

Sergej Lavrov: To Ukrajinci nezveřejňují. Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na ukrajinské straně je méně než 80 000 lidí.

Ale existuje velmi spolehlivý údaj z Palestiny. Izraelci zahájili svou operaci v reakci na teroristický útok (ze 7. října 2023), který jsme odsoudili, ale který nabyl charakteru kolektivního trestu, což je rovněž v rozporu s mezinárodním humanitárním právem. Rok po zahájení této operace se počet zabitých palestinských civilistů odhaduje na 45 000. To je téměř dvojnásobek počtu civilistů zabitých na obou stranách ukrajinského konfliktu za deset let po převratu. Jeden rok a deset let. Takže na Ukrajině je to tragédie. V Palestině je to katastrofa, ale nikdy jsme neměli za cíl zabíjet lidi.

(NB: Lawrow zde používá údaje Hamasu. Izrael odhaduje, že mezi oběťmi v Gaze je nejméně 20 000 teroristů Hamásu. Poznámka překladatele)

Ukrajinský režim naopak ano. Šéf úřadu Volodymyra Zelenského jednou řekl, že se postarají o to, aby města jako Charkov a Nikolajev zapomněla, co znamená ruština. Jiný zaměstnanec Selenského vysvětloval, že Rusy je třeba vyhladit zákonem nebo, bude-li to nutné, fyzicky. Bývalý ukrajinský velvyslanec v Kazachstánu Pjotr Vrublevskij se proslavil, když v rozhovoru při pohledu do kamery řekl: "Naším hlavním úkolem je zabít co nejvíce Rusů, aby naše děti měly méně práce". Režim podobné výroky používá znovu a znovu.

Tucker Carlson: Kolik Rusů bylo v Rusku zabito od února 2022?

Sergej Lavrov: Nejsem v pozici, kdy bych mohl tyto informace zveřejnit. Během vojenských operací platí zvláštní pravidla. Naše ministerstvo obrany tato pravidla dodržuje.

Je tu ale velmi zajímavý fakt: když Volodymyr Zelenskyj nehrál na mezinárodní scéně, ale ve svém komediálním klubu nebo jak se to jmenuje (existují videa z té doby), statečně bránil ruštinu. Říkal: "Co je špatného na ruštině? Já mluvím rusky. Rusové jsou naši sousedé. Ruština je jedním z našich jazyků." Těm, kteří chtějí zakázat ruský jazyk a ruskou kulturu, vzkázal, aby se ztratili. Když se však Zelenskij stal prezidentem, mnohé změnil.

Před vojenskou operací poskytl rozhovor v září 2021 - v té době vedl válku proti Donbasu, což bylo porušení minských dohod. Reportér se ho zeptal, co si myslí o lidech na druhé straně
frontové linie. Velmi zamyšleně odpověděl, že tam jsou různí lidé a různé druhy. A pokud žijete na Ukrajině, ale cítíte se spojeni s ruskou kulturou, poradil takovým lidem, aby jeli do Ruska. Kvůli svým dětem a vnoučatům.

Proč by tento člověk chtěl dostat Rusy a lidi, kteří se cítí být součástí ruské kultury, pod svou kontrolu? To nedává smysl.

Tucker Carlson: Jaké by byly podmínky pro ukončení nepřátelství ze strany Ruska? Co požadujete?

Sergej Lavrov: Před deseti lety, v únoru 2014, jsme požadovali pouze realizaci dohody mezi prezidentem a opozicí o vládě národní jednoty a uspořádání předčasných voleb. Dohoda byla podepsána. My jsme pouze požádali o realizaci této dohody. Byli naprosto netrpěliví a agresivní.

Natlačili na ně samozřejmě Američané, o tom nepochybuji. Když už Victoria Nulandová a americký velvyslanec jednali o složení nové vlády, proč čekat pět měsíců s předčasnými volbami?"

Dalším případem, kdy jsme něco podpořili, byl podpis Minských dohod. Byl jsem u toho. Jednání trvalo 17 hodin. Krym byl v té době po referendu již mimo hru. Nikdo na Západě, kdo s námi mluvil, včetně mého kolegy Johna Kerryho, se Krymu neobával. Všichni se soustředili na Donbas. Minské dohody počítaly se zachováním územní celistvosti Ukrajiny, bez Krymu (ten nebyl ani zmíněn) a se zvláštním statusem pro malou část Donbasu, nikoli pro celý Donbas, nikoli pro Novorosii. Část Donbasu by měla mít právo mluvit rusky, vyučovat ruštinu, studovat ruštinu, mít vlastní místní orgány činné v trestním řízení (jako ve státech USA), být konzultována při jmenování soudců a prokurátorů ústřední mocí a mít určité usnadněné ekonomické vazby se sousedními regiony Ruska v rámci těchto minských dohod schválených Radou bezpečnosti. To je vše. Podobně jako prezident Macron slíbil Korsiku, i když s tím stále bojuje.

Tuto dohodu však léta sabotoval Piotr Porošenko a poté Volodymyr Zelenskyj. Mimochodem, oba byli zvoleni prezidenty na základě slibu míru. A oba lhali. Takže když byly minské dohody sabotovány do té míry, že jsme viděli pokusy o násilné ovládnutí této malé části Donbasu, a my, jak tehdy prohlásil prezident Putin, jsme navrhli tato bezpečnostní opatření NATO a Spojeným státům, ale byla odmítnuta. A když Ukrajina a její podporovatelé spustili tento plán B na ovládnutí této části Donbasu silou, zahájili jsme speciální vojenskou operaci.

Kdyby plnili minské dohody, Ukrajina by byla jednou zemí, bez Krymu. Ale i tehdy, když Ukrajinci po zahájení operace navrhli jednání, jsme souhlasili. Proběhlo několik kol jednání v Bělorusku a poté v Istanbulu. Tam ukrajinská delegace položila na stůl papír, na kterém stálo: "Toto jsou zásady, na kterých jsme ochotni se dohodnout." To jsou zásady, na kterých jsme ochotni se dohodnout. A my jsme tyto zásady přijali.

Tucker Carlson: Minské zásady?

Sergej Lavrov: Ne. Istanbulské zásady. To bylo v dubnu 2022.

Tucker Carlson: Right.

Sergej Lavrov: Návrh zněl: žádné NATO, ale bezpečnostní záruky pro Ukrajinu společně s Ruskem. A tyto bezpečnostní záruky by se nevztahovaly na Krym ani na východní Ukrajinu. To byl jejich návrh. Ten byl parafován. Vedoucí ukrajinské delegace v Istanbulu, který je nyní předsedou Zelenského frakce v parlamentu, v nedávném rozhovoru potvrdil, že tomu tak bylo. Na základě těchto zásad jsme byli připraveni navrhnout mírovou smlouvu.

Ale pak tento pán, který vedl ukrajinskou delegaci v Istanbulu, řekl, že ho navštívil Boris Johnson a řekl jim, aby pokračovali v boji. Pak tam byl...

Tucker Carlson:  Boris Johnson, jménem...

Sergej Lavrov: Řekl ne. Ale člověk, který papír parafoval, řekl, že to byl Boris Johnson. Jiní lidé říkají, že dohodu torpédoval prezident Putin masakrem v Butše. Ale oni už masakr v Butše nezmiňují, my ano.

V jistém smyslu jsou v defenzivě. Několikrát  v Radě bezpečnosti OSN, když jsem seděl u stolu s Antoniem Guterresem, (loni a letos) na Valném shromáždění, jsem nadnesl otázku Butši a řekl jsem: Je zvláštní, že o Butši mlčíte, protože jste byli velmi hlasití v době, kdy byl tento tým BBC na ulici, kde byla tato těla. Zeptal jsem se, zda bychom mohli získat jména lidí, jejichž těla BBC natočila? Naprosté ticho. Osobně jsem se obrátil na Antonia Guterrese v přítomnosti členů Rady bezpečnosti. Neodpověděl. Pak jsem se zeptal všech korespondentů na své tiskové konferenci v New Yorku po skončení Valného shromáždění loni v září: Lidé, jste novináři. Možná nejste investigativní novináři, ale novináři mají obvykle zájem zjistit pravdu. A kauza s Butšou, která byla ve všech médiích rozehrána na pranýř Ruska, najednou nikoho nezajímá - ani politiky, ani úředníky OSN, ani novináře. Když jsem s nimi v září mluvil, řekl jsem jim, ať se prosím jako odborníci pokusí získat jména těch, jejichž těla byla v Butše ukázána. Žádná odpověď.

Stejně jako nemáme odpověď na otázku, kde jsou výsledky lékařské analýzy Alexeje Navalného, který se na podzim 2020 léčil v Německu a nedávno zemřel? Když onemocněl v letadle nad Ruskem, muselo letadlo nouzově přistát. Navalného ošetřili ruští lékaři na Sibiři. Pak ho chtěli Němci. Nechali jsme letadlo okamžitě odletět a oni ho vzali s sebou. Za necelých 24 hodin byl v Německu. A pak Němci tvrdili, že jsme ho otrávili. Laboratorní analýza údajně potvrdila, že byl otráven. Požádali jsme o výsledky těchto testů. Řekli, že ne, že je předáme OPCW (Organizaci pro zákaz chemických zbraní).

Šli jsme do této organizace, jsme jejími členy, a řekli jsme, můžete nám ukázat výsledky, vždyť Navalnyj je náš občan a my jsme obviněni z jeho otravy. OPCW řekla, že mají instrukce od Němců, aby nám výsledky nedávali. V civilní nemocnici (Berlin Charité) nic nenašli. Oznámení o tom, že Navalnyj byl otráven, bylo učiněno po vyšetřování vojenskou nemocnicí Bundeswehru (pozn. překladatele: Institut farmakologie a toxikologieBundeswehru v Mnichově). Zdá se tedy, že toto tajemství není...

Tucker Carlson: Jak zemřel Navalnyj?

Sergej Lavrov: No, zemřel ve vazbě v Rusku. Podle zpráv mu stále nebylo dobře. To byl další důvod, proč jsme Němce neustále žádali o výsledky testů. Protože jsme nezjistili totéž. Nevím, co mu udělali.

Tucker Carlson: Co mu udělali Němci?

Sergej Lavrov: Ano, protože to nikomu nevysvětlují, ani nám. Možná to vysvětlí Američanům. Možná je to důvěryhodné.

Ale nikdy nám neřekli, jak s ním zacházeli, co zjistili a jaké metody použili.

Tucker Carlson: Co myslítejak zemřel?

Sergei Lavrov: Nejsem lékař. Ale abyste mohl spekulovat, musíte mít informace, a to i jako lékař. A pokud byl dotyčný po otravě převezen k léčbě do Německa, výsledky testů nemohou být tajné.

Stále se nedozvídáme nic věrohodného o osudu Sergeje Skripala a jeho dcery . Informace nám nejsou poskytovány. On je náš občan, ona je naše občanka.  Podle úmluv, jichž je Spojené království smluvní stranou, máme právo na informace.

Tucker Carlson: Proč podle vás bývalý premiér Spojeného království Boris Johnson zastavil mírový proces v Istanbulu? V čí jménu to udělal?"

Sergej Lavrov: No, několikrát jsem se s ním setkal a nedivil bych se, kdyby byl motivován okamžitou touhou nebo dlouhodobou strategií. Není příliš předvídatelný.

Tucker Carlson: Ale myslíte si, že jednal jménem americké vlády, jménem Bidenovy administrativy, nebo to udělal nezávisle?".

Sergej Lavrov: Nevím. A nechci o tom spekulovat. Je zřejmé, že v této situaci vedou Američané a Britové.

V současné době je také zřejmé, že v některých hlavních městech panuje únava z války, a opakovaně se objevují návrhy, že Američané chtějí vše nechat na Evropanech a soustředit se na důležitější věci. Nechci spekulovat.

Je však zřejmé, že Bidenova administrativa chce Trumpovi zanechat co nejnepříznivější dědictví, podobně jako to udělal Barack Obama  svému nástupci Donaldu Trumpovi na konci jeho prvního funkčního období. Na konci prosince 2016 prezident Obama vyhostil ruské diplomaty: 120 osob se všemi jejich rodinnými příslušníky. Záměrně je vyhostil v den, kdy z Washingtonu do Moskvy neletěl žádný přímý let. Takže museli jet autobusy do New Yorku,  se všemi zavazadly, s dětmi a tak dále a tak dále.

Současně Obama oznámil konfiskaci ruského diplomatického majetku. A tento ruský majetek jsme už nikdy neviděli. Pouze tvrdí, že na tyto předměty neměli diplomatickou imunitu, což je jednostranné rozhodnutí, které nikdy nebylo potvrzeno mezinárodním soudem.

Tucker Carlson: Takže si myslíte, že Bidenova administrativa udělá něco podobného opět  nastupující Trumpově administrativě.

Sergej Lavrov: Tato epizoda určitě ztížila začátek našich vztahů s Trumpovou administrativou. Mám podezření, že nyní dělají totéž.

Tucker Carlson: Ale Prezident Trump byl tentokrát zvolen na základě výslovného předvolebního slibu ukončit válku na Ukrajině. Říkal to opakovaně. Pokud existuje naděje na ukončení války, s jakými podmínkami byste souhlasil?

Sergej Lavrov: To jsem již naznačil. Když prezident Putin hovořil 14. června na ministerstvu zahraničí, zopakoval, že jsme připraveni jednat na základě zásad dohodnutých v Istanbulu a odmítnutých Borisem Johnsonem, jak uvedl vedoucí ukrajinské delegace.

Nejdůležitější je nezařazený status Ukrajiny. Byli bychom připraveni poskytnout Ukrajině jako součásti skupiny zemí záruky kolektivní bezpečnosti.

Tucker Carlson: Takže žádné NATO? .

Sergej Lavrov: Není NATO. Rozhodně. Žádné základny NATO, žádná vojenská cvičení cizích vojsk na ukrajinském území. Několikrát to zdůraznil. To bylo samozřejmě v dubnu 2022, nyní už uplynula nějaká doba a je třeba vzít v úvahu a přijmout realitu na místě. Nejen pokud jde o frontovou linii, ale také o změny ruské ústavy po referendech v Doněcku, Lugansku, Chersonu a Záporoží. Podle ústavy jsou nyní součástí Ruské federace. To je fakt.

A samozřejmě nemůžeme tolerovat dohodu, která zakazuje ruský jazyk, ruská média, ruskou kulturu a ukrajinskou pravoslavnou církev. To je porušení Charty OSN, které nemůžeme tolerovat. A protože Západ od začátku této rusofobní legislativní ofenzívy v roce 2017 nic neřekl a mlčel až dosud, měli bychom tomu samozřejmě věnovat zvláštní pozornost.

Tucker Carlson: Bude podmínkou zrušení sankcí proti Rusku?".

Sergej Lavrov: Mnoho lidí v Rusku by si to asi přálo jako podmínku. Ale čím více žijeme pod těmito sankcemi, tím více chápeme, že je lepší spoléhat se sami na sebe a rozvíjet mechanismy a platformy spolupráce s "normálními" zeměmi, které vůči nám nejsou nepřátelské a nemíchají ekonomické zájmy s politikou. Ze sankcí jsme se hodně poučili.

Sankce začaly za prezidenta Obamy a velmi silně pokračovaly i v prvním funkčním období Donalda Trumpa. Ale sankce za Bidenovy vlády jsou naprosto bezprecedentní.

Ale co tě nezabije, to tě posílí. Nás nezabijí, takže nás posilují.

Tucker Carlson: A to žene Rusko do náruče východní Asie. Proto všichni rozumní politici ve Washingtonu už 20 let říkají, proč bychom neměli přivést Rusko do západního bloku jako protiváhu sílící východní Asii. Ale zdá se, že tomu tak není. Myslíte si, že je to stále možné?

Sergej Lavrov: Myslím si, že ne. Když prezident Putin nedávno hovořil s politology a odborníky ve Valdajském klubu, řekl, že se nikdy nevrátíme do situace z počátku roku 2022. Uvědomil si, že všechny pokusy o rovnocenné postavení se Západem selhaly.

Začalo to po pádu Sovětského svazu. Tehdy panovala euforie, že jsme nyní součástí "svobodného, demokratického  světa", že nastal "konec dějin". Velmi brzy si však většina Rusů uvědomila, že v 90. letech s námi bylo zacházeno přinejlepším jako s mladším partnerem, možná ani ne jako s partnerem, ale jako s místem, kde si Západ může dělat, co chce, obchodovat s oligarchy, skupovat zdroje a aktiva. Pak se zdá, že se Američané rozhodli, že Rusko patří jim. Boris Jelcin a Bill Clinton byli kamarádi a společně se smáli svým vtipům.

Na konci funkčního období Borise Jelcina si však on sám začal uvědomovat, že to pro Rusko není správné. To se ukázalo, když jmenoval Vladimíra Putina premiérem, předčasně rezignoval a dal Putinovi požehnání k volbám, které Putin také vyhrál.

Když se Vladimir Putin stal prezidentem, byl velmi otevřený spolupráci se Západem. A zmiňuje to zcela pravidelně, když poskytuje rozhovory nebo vystupuje na některých mezinárodních akcích.

Byl jsem u toho, když se setkal s Georgem Bushem mladším a Barackem Obamou. Po setkání NATO v Bukurešti v roce 2008, po kterém následoval summit NATO-Rusko, kdy oznámili, že Gruzie a Ukrajina se stanou součástí NATO. A pak se nám to snažili prodat. Zeptali jsme se: Proč? Byl oběd a prezident Putin se zeptal, jaký je důvod?

Tucker Carlson: Dobrá otázka.

Sergej Lavrov: A říkali, že to tak nutně být nemusí. Jak to?

Pro zahájení procesu vstupu do NATO potřebujete formální pozvání. To se pak stává pevnou myšlenkou:  Ukrajina a Gruzie by se měly stát součástí NATO. Tato myšlenka se však pro některé lidi v Tbilisi stala posedlostí, když Michail Saakašvili ztratil rozum a začal válku proti vlastním lidem pod ochranou mise OBSE s ruskými mírovými silami na místě. Dokonce i vyšetřování EU potvrdilo, že tuto válku zahájil on. Svolali vyšetřování, které dospělo k závěru, že Saakašvili vydal rozkaz.

Ukrajincům to trvalo o něco déle. Podpořili tyto prozápadní nálady. Být prozápadní není nic špatného, stejně jako být pro-východní. Špatné je, když druhým říkáte, buď jste pro mě, nebo proti mě.

Co se stalo před převratem na Ukrajině? V roce 2013 ukrajinský prezident Viktor Janukovyč vyjednal asociační dohodu s EU, která by zrušila cla na většinu ukrajinského zboží do a z EU.

Když se setkal s ruskými protějšky, řekli jsme mu, že Ukrajina je součástí zóny volného obchodu Společenství nezávislých států (SNS), která zrušila všechna cla v rámci SNS. A my, Rusko, jsme asi 17 let jednali o dohodě se Světovou obchodní organizací (WTO) a dohodli jsme se s EU na určité ochraně mnoha našich odvětví, zemědělství a některých dalších.

Vysvětlili jsme Ukrajincům, že pokud uzavřete dohodu o volném obchodu s EU, budeme muset chránit naše celní hranice s Ukrajinou. Jinak by evropské zboží zaplavilo náš trh a poškodilo naši ekonomiku.

Ukrajina je naším sousedem. EU chce lepší obchod s Ukrajinou a my také. Ukrajina chce mít přístup na trhy v Evropě a v Rusku. Navrhli jsme EU, abychom si my tři sedli a diskutovali o tom jako dospělí.

Šéfem Evropské komise byl Portugalec (José Manuel) Barroso. Řekl, že do toho, co EU dělá s Ukrajinou, nám nic není. EU také nežádá Rusko, aby s EU projednávalo svůj obchod s Čínou. Byla to neuvěřitelně arogantní odpověď.

Poté se ukrajinský prezident Viktor Janukovyč poradil se svými experty. A ti řekli, že ano, že by nebylo příliš dobré, kdyby otevřel hranice s Evropskou unií, ale uzavřel celní hranici s Ruskem a kontroloval dovoz zboží, aby nebyl poškozen ruský trh.

V listopadu 2013 tedy oznámil, že dohodu s EU nemůže podepsat okamžitě, a požádal EU, aby počkala do příštího roku. To byl spouštěč Majdanu, který začal okamžitě a skončil převratem.

V podstatě první převrat se odehrál v roce 2004, kdy po druhém kole hlasování získal prezidentský úřad tentýž Viktor Janukovyč. Západ z toho udělal obrovský poprask a vyvinul tlak na ukrajinský ústavní soud, aby uspořádal třetí kolo voleb. Podle ukrajinské ústavy však existují pouze dvě kola voleb. Pod tlakem Západu ústavní soud poprvé porušil ústavu a byl zvolen prozápadní kandidát. Když to všechno probíhalo a vřelo, hlavy evropských států a vlád veřejně prohlásily, že si Ukrajinci musí vybrat: : "EU, nebo Rusko?

Tucker Carlson: Ale tak se chovají velké země. Existují určitá spojenectví, nyní je to BRICS versus NATO, USA versus Čína. A to zní, jako byste říkal, že rusko-čínské spojenectví je trvalé.

Sergej Lavrov: Jsme sousedé. Rozhodující je samozřejmě geografie.

Tucker Carlson: Sousedíte ale také se západní Evropou. Jste součástí Evropy.

Sergej Lavrov: Přes Ukrajinu. A západní Evropa chce proniknout na naše hranice.

A existovaly téměř otevřeně diskutované plány na umístění britských námořních základen v Azovském moři. Už tehdy měli zálusk na Krym, na vytvoření základny NATO na Krymu a tak dále.

Měli jsme například velmi dobré vztahy s Finskem. Ze dne na den se Finové vrátili do prvních let příprav na druhou světovou válku, kdy byli nejlepšími spojenci Adolfa Hitlera. A všechna jejich neutralita, všechno to přátelství, společné chození do sauny, společné hraní hokeje, to všechno přes noc zmizelo.

Takže to možná měli hluboko v srdci a neutralita a laskavost pro ně byla jen přítěží. Nevím.

Tucker Carlson: To je možné.

Můžete se Selenským vyjednávat? Poukázal jste na to, že překročil své funkční období. Již není demokraticky zvoleným prezidentem. Myslíte si, že je vhodným partnerem pro vyjednávání?

Sergej Lavrov: Prezident Putin tuto otázku také mnohokrát nastolil. V září 2022, během prvního roku speciální vojenské operace, podepsal Volodymyr Zelenskyj, přesvědčený, že bude diktovat podmínky, a to i Západu, dekret zakazující jakákoli jednání s Putinovou vládou.

Poté byl prezident Vladimir Putin opakovaně dotazován, proč Rusko není připraveno jednat.

Putin řekl, nestavte to na hlavu. Jsme připraveni k jednání, pokud bude založeno na rovnocennosti.

Ale Volodymyr Zelenskyj podepsal tento dekret o zákazu jednání. Proč ji veřejně neodvolá?

To by bylo znamení, že je ochoten vyjednávat. Místo toho si Volodymyr Zelenskyj vymyslel svůj "mírový vzorec" a poté svůj "plán vítězství". Při setkání s představiteli EU  a v jiných formátech říká: neexistuje žádná dohoda, leda za našich podmínek.

Nyní plánují druhý summit založený na této "mírové formuli" a chtějí pozvat Rusko, aby předložilo dohodu, na níž jsme se dohodli se Západem.

Když naši západní kolegové říkají, že bez Ukrajiny se s Ukrajinou nic dělat nebude, znamená to naopak, že rozhodnutí o Rusku se budou přijímat bez Ruska. Diskutují o tom, jaké podmínky musíme přijmout.

Mimochodem, nedávno už mlčky porušili koncept "nerozhodovat o ničem na Ukrajině bez Ukrajiny". Objevily se totiž zprávy. Znáte naši pozici. Nehrajeme dvojí hru.

To, co oznámil prezident Putin, je cílem naší operace. To je spravedlivé. Je to plně v souladu s Chartou OSN. Především práva: jazyková práva, práva menšin, práva národnostních menšin, náboženská práva, a to je plně v souladu se zásadami OBSE.

Existuje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která stále existuje. Na několika summitech této organizace bylo jasně konstatováno, že bezpečnost musí být nedělitelná, že nikdo nesmí rozšiřovat svou bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních a především, že žádná organizace si nesmí nárokovat dominantní postavení v euroatlantickém prostoru. Naposledy to OBSE potvrdila v roce 2010.

Ale NATO udělalo přesný opak. Náš postoj je proto legitimní. Žádné NATO na našem prahu, protože OBSE se shodla na tom, že by tomu tak nemělo být, pokud nás to poškodí. A prosím  obnovte práva Rusů.

Tucker Carlson: Kdo podle vás rozhoduje o zahraniční politice USA? Kdo rozhoduje o zahraničněpolitických otázkách?

Sergej Lavrov: Nechci hádat. Antonyho Blinkena jsem neviděl už léta. Kdy to bylo naposledy? Myslím, že před dvěma lety na summitu G20. Bylo to v Římě? Na okraji.

Byl jsem tam jako zástupce prezidenta Putina. Jeho asistentka ke mně během jednání přišla a řekla, že Antony se mnou chce deset minut mluvit. Šel jsem za ním. Podali jsme si ruce a on řekl něco o potřebě deeskalace. Doufám, že se na mě nebude zlobit, že jsem to prozradil. Setkali jsme se před mnoha lidmi a já jsem řekl: "Nechceme to vyhrotit. Oni chtějí způsobit Rusku strategickou porážku."

Řekl: "Ne, není to globální strategická porážka. Pouze na Ukrajině."

Tucker Carlson: Od té doby jste s ním nemluvil?

Sergej Lavrov: Ne.

Tucker Carlson: Mluvil jste od té doby s nějakým představitelem Bidenovy administrativy?

Sergej Lavrov: Nechci vám zničit kariéru.

Tucker Carlson: Ale měli jste smysluplné rozhovory?".

Sergej Lavrov: Ne.

Když potkám jednoho nebo dva Američany na mezinárodních akcích, někteří z nich pozdraví, někteří prohodí pár slov, ale já se nevměšuji.

Je to jako nakažlivá nemoc, když někdo vidí Američana nebo Evropana, jak se se mnou baví. Evropané utíkají, když mě vidí. Na posledním zasedání G20 to bylo směšné. Dospělí lidé, vyspělí lidé. Chovají se jako děti. Tak dětinsky. Neuvěřitelné.

Tucker Carlson: V prosinci 2016 jste řekl, že Obamova administrativa nechala nástupnické administrativě pod vedením Donalda Trumpa spoustu nástrah.

Od nynějších voleb vypukly v sousedních zemích tohoto regionu krize. V Gruzii, Bělorusku, Rumunsku a samozřejmě nejdramatičtěji v Sýrii.

Myslíte si, že se současná vláda Spojených států snaží zabránit mírovému řešení?

Sergej Lavrov: Naneštěstí to není nic nového. Historicky USA v zahraniční politice vždy způsobovaly problémy a pak se z nich snažily těžit.

Invaze do Iráku, dobrodružství v Libyi, které tento stát v podstatě zničilo, ukvapené stažení z Afghánistánu a nyní se snaží vrátit zadními vrátky. Využívají OSN k uspořádání akce, na níž mohou být USA přítomny, přestože Afghánistán opustily ve velmi špatném stavu.

Pokud analyzujete americká zahraničněpolitická dobrodružství, zjistíte tento vzorec: dělají problémy a pak se je snaží využít .

Když OBSE monitoruje volby, když monitorovala volby v Rusku, byly vždy velmi negativní, a to i v jiných zemích, Bělorusku, Kazachstánu. Tentokrát monitorovací mise OBSE v Gruzii předložila pozitivní zprávu. Je však ignorována.

Pokud se vám líbí výsledky voleb, chcete negativní zprávy. Pokud se vám výsledky voleb nelíbí, ignorujte je.

Když USA a další západní země uznaly jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova a řekly, že je to v souladu s jejich právem na sebeurčení. V Kosovu neproběhlo žádné referendum - pouze jednostranné vyhlášení nezávislosti. Mimochodem, Srbové se poté obrátili na Mezinárodní soudní dvůr, který rozhodl, že když část území vyhlásí nezávislost, nemusí to nutně schválit ústřední vláda.

O několik let později, když obyvatelé Krymu uspořádali referendum na pozvání mnoha mezinárodních pozorovatelů, nikoliv z mezinárodních organizací, ale z řad poslanců z Evropy, Asie a postsovětského prostoru, řekli: To nemůžeme přijmout, protože je to porušení územní celistvosti.

Vy si vybírejte, jak uznáte za vhodné. Ale Charta OSN není menu. Je třeba ji respektovat celou.

Tucker Carlson: Kdo platí povstalce, kteří dobyli části Aleppa? Hrozí Asadově vládě pád? Co přesně se podle vás v Sýrii děje?

(Rozhovor  byl proveden několik dní před pádem Asadovy vlády).

Sergej Lavrov: Měli jsme dohodu, když tato krize začala. Zorganizovali jsme astanský proces mezi Ruskem, Tureckem a Íránem. Pravidelně se setkáváme. Další schůzka je plánována do konce roku nebo na začátku příštího roku, abychom projednali situaci na místě.

Pravidla hry mají pomoci Syřanům se dohodnout a zabránit posílení separatistických hrozeb. Právě to dělají Američané ve východní Sýrii, když podporují kurdské separatisty pomocí zisků z ropy a obilí, které zabírají.

Tento formát Astany je užitečnou kombinací hráčů. Jsme velmi znepokojeni. Po událostech v Aleppu a okolí jsem se setkal s tureckým ministrem zahraničí a íránským kolegou. Dohodli jsme se, že se tento týden sejdeme. Doufejme, že v Dauhá, na okraj této mezinárodní konference.

Rádi bychom diskutovali o nutnosti vrátit se k důslednému plnění dohod v oblasti Idlíbu, protože právě z idlíbské deeskalační zóny útočili teroristé na Aleppo. Dohody dosažené v letech 2019 a 2020 stanovily, že naši turečtí přátelé budou kontrolovat situaci v idlibské deeskalační zóně a oddělí Hayat Tahrir al-Sham (dříve Fronta Al-Nusra) od opozice, která není teroristická a spolupracuje s Tureckem. K tomu však zřejmě dosud nedošlo.

Další dohodou bylo otevření trasy M5 z Damašku do Aleppa, kterou nyní také zcela ovládli teroristé. Takže my jako ministři zahraničí snad budeme o situaci jednat příští pátek. Armáda a bezpečnostní složky všech tří zemí jsou ve vzájemném kontaktu.

Tucker Carlson: Kdo podporuje tyto islamistické skupiny, které nazývají teroristy?

Sergej Lavrov: Máme o tom nějaké informace. Chceme diskutovat se všemi našimi partnery o tom, jak můžeme zastavit jejich kanály financování a vyzbrojování.

Informace, které existují a jsou veřejně dostupné, zmiňují mimo jiné Američany, Brity. Někteří lidé tvrdí, že Izrael má zájem na vyhrocení této situace. Aby Gaza nebyla tak pečlivě sledována. Je to složitá hra. Zapojuje se do ní mnoho hráčů. Doufám, že kontakty, které plánujeme na tento týden, pomohou situaci stabilizovat.

Tucker Carlson: Co si myslíte o Donaldu Trumpovi?

Sergej Lavrov: Několikrát jsem se s ním setkal, když se sešel s prezidentem Putinem, a dvakrát mě přijal v Oválné pracovně, když jsem ho navštívil na bilaterálních jednáních.

No, myslím, že je to velmi silný člověk. Někdo, kdo chce výsledky. Někdo, kdo nerad odkládá věci na později. To je můj dojem. Je velmi přátelský v  konverzaci. To ale neznamená, že je proruský, jak se to někteří lidé snaží vykreslit. Sankce, které jsme obdrželi za Trumpovy administrativy, byly obrovské.

Respektujeme každé rozhodnutí voličů. Respektujeme rozhodnutí Američanů. Jak řekl prezident Putin, jsme neustále otevřeni kontaktům s americkou administrativou a vždy jsme byli. Doufáme, že si budeme rozumět, až Donald Trump složí přísahu. Míč je na jejich straně, jak řekl prezident Putin. Nikdy jsme nepřerušili naše kontakty, naše ekonomické vazby v oblasti obchodu, bezpečnosti nebo čehokoli jiného.

Tucker Carlson: Moje poslední otázka zní: Jak moc jste znepokojen svými poznatky o eskalaci konfliktu mezi Ruskem a USA?".

Sergej Lavrov: Touto otázkou jsme víceméně začali rozhovor.

Tucker Carlson: Zdá se, že je to hlavní otázka.

Sergej Lavrov: Ano. Evropané za zavřenými dveřmi říkají, že diktovat mírové podmínky nemá Volodymyr Zelenskyj - ale USA a Rusko.

Nedomnívám se, že bychom měli organizovat naše vztahy tak, abychom oba rozhodovali o všem na celém světě. To není náš styl.

Dáváme přednost způsobu jednání s BRICS, v Šanghajské organizaci pro spolupráci, kde platí princip Charty OSN o svrchované rovnosti států.

USA nejsou zvyklé respektovat svrchovanou rovnost států. Když USA tvrdí, že nemohou připustit vítězství Ruska nad Ukrajinou, protože by to podkopalo jejich "mezinárodní světový řád založený na pravidlech", znamená to americkou nadřazenost.

Mimochodem, NATO, přinejmenším za Bidenovy administrativy, má v hledáčku celý euroasijský kontinent, včetně své indo-pacifické strategie. Jihočínské a Východočínské moře jsou již na programu NATO. NATO tam přesouvá infrastrukturu.

AUKUS buduje "kvarteto" Indo-pacifickou čtyřku, jak ji nazývají (Japonsko, Austrálie, Nový Zéland, Jižní Korea). USA, Jižní Korea a Japonsko budují vojenskou alianci s jadernými prvky. A Jens Stoltenberg, bývalý generální tajemník NATO, loni po summitu prohlásil, že euroatlantická bezpečnost je neoddělitelně spjata s bezpečností v Indopacifiku.

Na otázku, zda to znamená jít nad rámec územní obrany, odpověděl - ne, nejde to nad rámec územní obrany, ale abychom mohli bránit naše území, musíme tam být přítomni. Tento prvek preventivního úderu se dostává stále více do popředí.

Nechceme válku s nikým. Jak jsem řekl, v lednu 2022,pět jaderných států na nejvyšší úrovni prohlásilo, že nechceme vzájemnou konfrontaci a že budeme respektovat bezpečnostní zájmy a obavy toho druhého. Rovněž prohlásily, že jadernou válku nelze nikdy vyhrát, a proto jaderná válka není možná.

A totéž zopakovaly bilaterálně Rusko a Spojené státy při setkání Putina a Bidena v Ženevě v červnu 2021. V podstatě zopakovali prohlášení Reagana a Gorbačova z roku 1987, že by nemělo dojít k jaderné válce. A to je naprosto v našem životním zájmu a doufáme, že je to i v životním zájmu Spojených států.

Říkám to proto, že před časem pan John Kirby, koordinátor komunikace Bílého domu (pro národní bezpečnost), odpovídal na otázky týkající se eskalace a možnosti použití jaderných zbraní. Kirby řekl: "Nechceme eskalaci, protože pokud by došlo k použití jaderných zbraní, utrpěli by naši evropští spojenci.".

Takže i mentálně vylučuje, že by se to mohlo týkat Spojených států. Tento postoj činí situaci riskantní. Pokud tento postoj převládne, může dojít k neuváženým krokům. To je špatné.

Tucker Carlson: Takže říkáte, že američtí politici si myslí, že by mohlo dojít k jaderné výměně, která by se přímo netýkala Spojených států, a říkáte, že to není pravda.

Sergej Lavrov: To jsem řekl, ano. Odborníci na odstrašování, na politiku jaderného odstrašování, dobře vědí, že je to velmi nebezpečná hra. Mluvit o "omezené výměně" jaderných úderů je pozvánkou ke katastrofě, kterou nechceme.

Tucker Carlson: Moc vám děkuji, pane Lavrove.

Sergei Lavrov: Moc vám děkuji.

#Geopolitan #zpravy #zpravyzdomova #zpravyzezahranici #necenzurovanezpravy #zahranicni #ZdenekChytra #NATO #Rusko #Lavrov #TuckerCarlson #cervenelinie #Ukrajina #sankce #USA #Ukrajina

---