Hlasování podle poslaneckých klubů

Ratifikaci Istanbulské úmluvy podpořili především členové senátorských klubů Starostů a SEN21 s Piráty spolu s jedenácti členy klubu ODS a TOP 09 a jednotlivci z dalších frakcí. Proti byli většinově lidovečtí senátoři, členové klubu ANO a SOCDEM s patnácti členy klubu ODS a TOP 09 a všemi třemi nezařazenými senátory. Istanbulskou úmluvu kvůli sporným pasážím a formulacím dříve doporučil jen jeden ze čtyř senátních výborů, které ji projednávaly.

Ministr Dvořák se zlobí, feministické politické neziskové organizace senátory kritizují

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) ostře kritizoval rozhodnutí Senátu zamítnutí ratifikace Istanbulské úmluvy, nazývaje jej "mezinárodní ostudou". Podle něj se z úmluvy stala pouhá obava pro tradiční české rodiny a navzdory úsilí jejích podporovatelů se nepodařilo změnit směr. Dvořák vyjádřil zklamání z toho, že tato volba vysílá špatný signál ženám a dívkám, tím, že se zdá, že stát nepovažuje za nutné chránit oběti domácího násilí.

Rozhodnutí Senátu označila za velmi smutný den pro lidská práva v České republice i ředitelka České ženské lobby Hana Stelzerová. Jako mluvčí koalice organizací pod názvem Hlas proti násilí, se zabývajících se lidskými právy, násilím na ženách a domácím násilím, Stelzerová kritizovala politiky, kteří hlasovali proti úmluvě. Podle ní tím jasně ukázali, že ignorují osudy obětí, které nedostávají včasnou a adekvátní podporu v důsledku nedostatků v systému. Tímto způsobem dali najevo, že stát nemá v úmyslu zlepšovat situaci v oblasti genderově podmíněného násilí.

Kde kritici ratifikace Istanbulské úmluvy čerpají své argumenty?

Z textu Istanbulské úmluvy přímo nevyplývá, jak tento mezinárodní zákon implementovat do národní legislativy a ani jak jej provádět. Stejně jako každý zákon, tak i Istanbulská úmluva má od svých tvůrců - Rady Evropy - vypracovanou velmi podrobnou Důvodovou zprávu k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Je to právě neodlučitelná část Istanbulské úmluvy, tedy její Důvodová zpráva, která přesně implementaci a provádění Úmluvy popisuje. Právě tato Důvodová zpráva je zdrojem faktů a důkazů týkajících se genderové ideologie a dalších bodů, jenž jsou dlouhodobě ve vztahu k Istanbulské úmluvě terčem kritiky.

Části Istanbulské úmluvy přesto pro Českou republiku díky EU jsou závazné

Členské státy EU prostřednictvím hlasování Evropského parlamentu již přistoupení ke smlouvě v červnu 2023 schválily, a smlouva se tak stane závaznou i pro Českou republiku, ale pouze ve věcech spadajících do pravomoci EU bez ohledu na to, zda ji země ratifikuje, či nikoliv. Jde například o spolupráci v trestněprávních záležitostech nebo úpravě práva pro evropské instituce.Evropský soudní dvůr již v roce 2021 konstatoval, že Evropská unie může Istanbulskou úmluvu ratifikovat za všechny členské státy i bez jednomyslného souhlasu. Jedná se ale pouze o dva body: justiční spolupráce v trestních věcech a druhé pak jejího podpisu v záležitostech azylu a zásady nenavracení. Přes Istanbulskou úmluvu fakticky došlo k významnému zásahu do azylového práva.

Ratifikace Istanbulské úmluvy padla, Akční plány zůstávají

Politické neziskové organizace a jejich zástupci působící ve vládních výborech připravují pro vládu Akční plány, které jsou inspirovány a prováděny v souladu s Istanbulskou úmluvou. Ty obsahují různá opatření a úkoly pro jednotlivá ministerstva. Vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva v České republice ratifikací neprošla, je nyní důležitým krokem sledovat obsah těchto akčních plánů.

#Istanbulskáúmluva #IU #ratifikace #senát #gender #genderovaideologie #LGBT #násilí #ženy #Geopolitan #zprávy