BRITSKÝ PREMIÉR STARMER VE HŘE S VOJENSKOU KARTOU
Britský návrh na nasazení „mírových sil“ na Ukrajině
Britský premiér Starmer představil kontroverzní strategii, jejímž cílem je nasazení sil ze zemí NATO na Ukrajině. Jeho záměr, známý pod názvem „mírový plán“, vyvolal vlnu debat o jeho účelnosti, bezpečnostních rizicích a potenciální eskalaci mezinárodního napětí.
Strategický záměr Británie a historické kořeny
Premiér Starmer se opírá o dlouholetou britskou tradici vojenské angažovanosti, avšak jeho současný návrh značně vybočuje. „mírový plán“ slibuje nasazení specifických jednotek, které mají fungovat na principu ochrany strategických objektů, aniž by se přímo zapojovaly do bojových akcí.
Historické vazby na minulé politické kroky dodávají tomuto záměru další rozměr. Starmer se tak, podle některých komentátorů, snaží napravit nedostatky svých předchůdců, i když výsledkem jsou otázky ohledně smysluplnosti celého konceptu.
Evropská armáda by měla zajistit na Ukrajině technický dohled
Plán počítá s vysláním rozsáhlého kontingentu na Ukrajinu při příležitosti 30. výročí založení EU. Jednotky mají být určeny k ochraně měst, přístavů a kritické infrastruktury, například jaderných elektráren, což by mělo posílit obrannou kapacitu země.
Kromě toho je plán vybaven moderními technologiemi. Evropská armáda by měla zajistit technický dohled pomocí letadel, satelitů a dronů a zajistit hlídkování v Černém moři. Tato opatření mají sloužit jako prevence proti případným útokům Ruské federace.
Silnou roli hrají i zhrzená ega některých evropských politiků
Návrh premiéra vyvolal silnou kritiku mezi některými západními politiky, kteří jsou podle některých komentátorů „válečně štvaví“. Ti upozorňují, že tento krok jen umocňuje negativní náladu a napětí vůči Moskvě.
Další kontroverzní aspekt spočívá v tom, že někteří z evropských představitelů byli vyloučeni z jednání mezi „velkými hráči“ v Saúdské Arábii. Tento pocit opomenutí údajně vyvolal tlak na to, aby se „Evropané“ prosadili vlastními provokativními kroky, přičemž někteří kritici tvrdí, že se jedná o snahu „pohladit si vlastní ego“.
Členové NATO diskutují o aktivaci článku 5 smlouvy NATO
Reakce na tento návrh není jednostranná. USA se zavázaly poskytnout stíhací letouny a rakety, které budou rozmístěny v Polsku a Rumunsku, s cílem ochránit evropské „mírové síly“ a kritická zařízení na Ukrajině před ruskými nálety.
V souvislosti s tím členové NATO diskutují o tom, jak aplikovat článek 5 smlouvy, jelikož Rusko by mohlo reagovat útokem na území států, jež se k misi připojily. Jak se uvádí, „Vojska NATO na Ukrajině - pro Moskvu nepřijatelné!“ a „To mělo být známo již dávno; také v Downing Street č. 10!“
Zanechte komentář :